Austrálie má peníze na záchranu přírody, ale utrácí je jinde. 95 % lidí chce změnu

Austrálie, země s mimořádně bohatou a unikátní biodiverzitou, čelí paradoxu: ačkoliv patří mezi nejbohatší státy světa, nedostatečně financuje ochranu své přírody.

Austrálie, země s mimořádně bohatou a unikátní biodiverzitou, čelí paradoxu: ačkoliv patří mezi nejbohatší státy světa, nedostatečně financuje ochranu své přírody. Podle Euan Ritchieho, profesora ekologie divoké zvěře a ochrany přírody na Deakin University, Austrálie „žalostně selhává“ v plnění cílů Kunming-Montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, a to navzdory tvrzení vlády o opaku.

Počet ohrožených druhů v Austrálii přesahuje 2 200 a neustále roste. Sedmnáct ekosystémů na kontinentu a další dva v subantarktických oblastech se potýkají s kolapsem. Ikoničtí koalové jsou například ve státech Queensland, Nový Jižní Wales a v Australském hlavním teritoriu (ACT) již klasifikováni jako ohrožení. Experti odhadují, že k záchraně ohrožených druhů a ochraně ekosystémů by stačilo vyčlenit pouhé 1 % ročního federálního rozpočtu, což představuje přibližně 7 miliard australských dolarů (asi 5 miliard USD).

Současný roční rozpočet Austrálie však na ochranu přírody alokuje jen 0,06 %, přičemž se očekává další pokles těchto výdajů. Zároveň vláda ročně vynakládá odhadem více než 26 miliard australských dolarů (19 miliard USD) na podporu a dotace pro odvětví, která jsou pro životní prostředí škodlivá, jako jsou fosilní paliva. Ačkoliv vláda zvažuje vytvoření „trhu pro nápravu přírody“, Ritchie argumentuje, že by takový systém byl příliš složitý. Místo toho by Austrálie měla přímo investovat do ochrany přírody, což si jako bohatá země může dovolit.

Podle průzkumů Rady pro biodiverzitu navíc 95 % dotázaných Australanů podporuje zvýšené vládní výdaje na životní prostředí. Ritchie zdůrazňuje, že jde především o politickou vůli: „Austrálie je suverénní a velmi bohatý národ. Pokud chceme financovat něco, co považujeme za skutečně důležité, vláda by to mohla udělat hned. Je to jen otázka, zda má k tomu politickou chuť.“