Překvapivý objev: Vznik mnohobuněčného života neřídí jen geny, ale i fyzikální zákony

Jak se život dokázal posunout od jednobuněčných organismů k organizovaným mnohobuněčným formám? A jak je možné, že geneticky identické buňky opakují tento proces pokaždé, když se začne formovat embryo?

Jak se život dokázal posunout od jednobuněčných organismů k organizovaným mnohobuněčným formám? A jak je možné, že geneticky identické buňky opakují tento proces pokaždé, když se začne formovat embryo? Magdalena Zernicka-Goetz, profesorka biologie a biologického inženýrství, spolu s kolegou Qi Chenem z University of Utah, se v novém článku publikovaném v časopise *Nature Biotechnology* zamýšlejí nad jednou z nejstarších otázek biologie novým způsobem.

Jejich práce s názvem „Dekódování původu buněčné samoorganizace pro inženýrskou biologii“ přináší svěží pohled na to, jak se buňky organizují do složitých struktur. Zdůrazňují, že fyzikální zákony, jako je kavitace (tvorba dutin), skládání a větvení, hrají klíčovou roli při samoorganizaci mnohobuněčných struktur. Tyto fyzikální procesy jsou zásadní pro optimalizaci příjmu živin a kyslíku, což je nezbytné pro přežití a růst složitějších organismů.

Tento výzkum naznačuje, že vznik mnohobuněčného života nebyl řízen pouze genetickými změnami, ale také základními fyzikálními principy, které umožňují buňkám efektivně se uspořádat a spolupracovat. Pochopení těchto mechanismů otevírá nové cesty pro inženýrskou biologii a může vést k hlubšímu porozumění vývoji organismů a k novým metodám v oblasti tkáňového inženýrství a regenerativní medicíny.