Rakovina prsu a mateřství: Arathi Devandran měla 30 minut na rozhodnutí, které jí dalo šanci na budoucnost

Když bylo Arathi Devandran 31 let, byla jí diagnostikována rakovina prsu. Dva týdny před zahájením chemoterapie se ocitla před naléhavým rozhodnutím: během pouhých 30 minut se musela rozhodnout, zda podstoupí zachování plodnosti.

Když bylo Arathi Devandran 31 let, byla jí diagnostikována rakovina prsu. Dva týdny před zahájením chemoterapie se ocitla před naléhavým rozhodnutím: během pouhých 30 minut se musela rozhodnout, zda podstoupí zachování plodnosti. Toto rozhodnutí, učiněné na Silvestra roku 2022, jí dalo možnost stát se v budoucnu matkou, i když si nikdy nebyla jistá, zda mateřství skutečně chce.

Lékařský tým Arathi doporučil konzultaci s odborníkem na plodnost, protože byla vdaná a bezdětná. Proces zachování plodnosti vyžadoval intenzivní hormonální stimulaci, aby bylo možné odebrat vajíčka. Arathi popsala 12 dní léčby jako jedny z nejtěžších v životě, plné injekcí a fyzické nepohody. Její manžel, který si vždy přál být otcem, jí nabídl možnost léčbu kdykoli ukončit, ale Arathi se rozhodla vytrvat. Následná extrakce vajíček byla pro ni nejbolestivějším zákrokem, jaký kdy podstoupila. Výsledkem je 12 zmrazených embryí.

Arathi měla vždy složitý vztah k mateřství, ovlivněný jejími zkušenostmi s ženami v rodině. Terapie jí však pomohla uvědomit si, že může definovat mateřství po svém. Nemoc jí ukázala, jak se čas stlačuje a rozhodnutí, která by normálně trvala roky, se musí učinit okamžitě. Zároveň ji však přinutila žít v přítomnosti, protože budoucnost se stala nejistou. Mateřství, které je v podstatě aktem představování si budoucnosti, se tak stalo paradoxem.

Nyní je Arathi 35 let a je na dlouhodobé hormonální léčbě. Mnoho jejích přátel už má děti, což v ní vyvolává smíšené pocity. Uvědomila si, že diskuse o mateřství jsou často binární, což je privilegium pro ty, kteří se nemusí potýkat s komplikacemi, jako je chronické onemocnění. Pro ni otázka mateřství není otázkou životního stylu, ale sázky na budoucnost, důvěry v to, že se věci nerozpadnou, a je protkaná zármutkem i nadějí.

Její nemoc ovlivnila i manžela, který se obává, že by mohl zůstat s dítětem sám, kdyby se jí něco stalo. Oba se tak posunuli k umírněnějším postojům ohledně rodičovství. Arathi se učí žít s nejistotou a drží v sobě protichůdné pocity – zármutek z možné ztráty volby a naději, kterou nabízí moderní medicína. Prozatím jí rozhodnutí, které učinila před lety, dalo možnost být v konfliktu ohledně mateřství, a to je pro ni dostatečné.

Co si z toho odnést

Příběh Arathi Devandran ukazuje, že i v těch nejtěžších životních situacích je možné najít sílu k rozhodování a dát si šanci na budoucnost. Učí nás přijímat nejistotu a vnímat, že i možnost být v konfliktu s vlastními volbami může být dostatečná. Je to připomínka, že osobní agentura a schopnost adaptace jsou klíčové pro překonávání životních výzev.