Převratný objev u Alzheimerovy choroby: Imunitní buňky mozku určují, zda nemoc propukne v demenci

Vědci z VIB, KU Leuven, UK-DRI a Muna Therapeutics odhalili zásadní biologický přechod, který může rozhodovat o tom, zda patologie Alzheimerovy choroby povede k demenci.

Vědci z VIB, KU Leuven, UK-DRI a Muna Therapeutics odhalili zásadní biologický přechod, který může rozhodovat o tom, zda patologie Alzheimerovy choroby povede k demenci. Jejich studie, založená výhradně na lidském dárcovském materiálu, přináší nové poznatky o mechanismu odolnosti vůči této nemoci.

Tým zkoumal mozkovou tkáň starších dospělých s kognitivním poklesem i bez něj, a také kognitivně zdravých stoletých lidí. Identifikovali odlišné buněčné programy a stavy imunitních buněk spojené s progresí onemocnění a odolností. Zjištění, publikovaná v časopise Nature Medicine, naznačují, že změny v mikroglích – rezidentních imunitních buňkách mozku – by mohly představovat důležitý cíl pro budoucí terapie Alzheimerovy choroby.

Alzheimerova choroba postihuje více než 55 milionů lidí po celém světě a je charakterizována akumulací amyloid-β plaků a tau spletí v mozku. Vztah mezi těmito znaky a demencí však není přímočarý: někteří jedinci zůstávají kognitivně zdraví i přes přítomnost plaků a spletí. Vědci se stále více domnívají, že odpověď spočívá v tom, jak různé mozkové buňky reagují na tyto proteiny. Mezi nejdůležitější hráče patří právě mikroglie, jejichž aktivita se s postupem onemocnění výrazně mění. Pochopení těchto buněčných reakcí by mohlo odhalit, proč jsou někteří lidé vůči Alzheimerově chorobě odolní, a pomoci identifikovat nové terapeutické cíle.

Studie ukázala, že jedinci, kteří zůstávají kognitivně zdraví navzdory Alzheimerově patologii, tak činí prostřednictvím odlišných biologických mechanismů. Porovnáním mozků lidí s demencí, bez demence a zdravých stoletých, vědci identifikovali jedinečné mikrogliální reakce spojené s odolností proti Alzheimerově chorobě. Tyto poznatky poskytují nové vhledy do toho, jak se mozek může bránit účinkům tohoto onemocnění.

Výzkumný tým k prozkoumání této odolnosti zkombinoval technologie, které dokážou analyzovat tkáně na úrovni jednotlivých buněk (prostorová transkriptomika a sekvenování jednotlivých buněk). Identifikovali šest odlišných tkáňových domén představujících různé fáze progrese Alzheimerovy choroby. Klíčový bod zlomu se objevil mezi doménami spojenými primárně s amyloid-β plaky a těmi, které souvisely s tau patologií a neurodegenerací. Tento přechod byl doprovázen výraznou změnou v mikroglích. V rané fázi onemocnění tyto buňky přijaly zánětlivý stav spojený s amyloidními plaky. Později přešly do odlišného stavu prezentujícího antigeny, který se objevil souběžně s nástupem tau patologie. Zjištění naznačují, že tento buněčný přechod může představovat kritický krok určující, zda patologie Alzheimerovy choroby postoupí k demenci. Lepší pochopení toho, jak mozek odolává nemoci, otevře nové cesty k terapiím, které zabrání neurodegeneraci a demenci.