Google plánuje vypustit miliony bioinženýrských komárů: Pomoc proti nemocem, nebo nečekané riziko pro přírodu?

Googlem vlastněná společnost Debug usiluje o vládní povolení k vypuštění 32 milionů komárů na území Floridy a Kalifornie. Cílem projektu je zaplavit populace komárů přenášejících nemoci „hodnými komáry“ – samci infikovanými bakterií Wolbachia.

Googlem vlastněná společnost Debug usiluje o vládní povolení k vypuštění 32 milionů komárů na území Floridy a Kalifornie. Cílem projektu je zaplavit populace komárů přenášejících nemoci „hodnými komáry“ – samci infikovanými bakterií Wolbachia. Tato bakterie způsobuje cytoplazmatickou nekompatibilitu, což znamená, že spermie infikovaných samců nemohou oplodnit vajíčka neinfikovaných samic. Teorie předpokládá, že se tím postupně naruší reprodukční cyklus, zvýší se konkurence a celková populace komárů se sníží.

Tato metoda, známá jako sterilní hmyzí technika, se ukazuje jako účinný způsob, jak omezit šíření nemocí přenášených komáry, jako je horečka dengue, žlutá zimnice a virus Zika. Důležité je také poznamenat, že samci komárů nekoušou, takže Google nenavrhuje vypustit miliony krvežíznivých jedinců. Žádost společnosti Debug o použití bakterie Wolbachia proti konkrétnímu druhu komára Aedes aegypti, který je zodpovědný za šíření zmíněných nemocí, v současné době čeká na schválení od americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) a je otevřena pro veřejné připomínky.

Veřejnost však s tímto nápadem není zcela spokojena. Mnozí občané vyjadřují obavy z toho, že by se technologická společnost měla podílet na umělé změně ekosystémů, což považují za úkol EPA. Komentáře naznačují, že lidé nechtějí být „pokusnými králíky“ a kritizují, že miliardová společnost by neměla měnit původní ekosystémy Spojených států. Někteří se obávají, že by to mohlo uměle vytvořit potřebu eradikace komárů a donutit Američany utrácet peníze za problém, který korporace sama vytvořila.

Ačkoli některé připomínky sklouzávají k teoriím spiknutí, většina vyjadřuje opodstatněnou úzkost z myšlenky, že zisková technologická společnost vede takový projekt. Vypouštění živých organismů jakéhokoli druhu je nevratný úkol, který může mít nepředvídané důsledky pro životní prostředí i místní populace. Příkladem je projekt z roku 2019 v Brazílii, kde se zjistilo, že geneticky modifikovaní komáři (nikoli infikovaní Wolbachií) neúmyslně zavedli laboratorní DNA do divokých populací, protože se začali rozmnožovat. Přístup Debugu je sice odlišný, ale incident ilustruje vysoce experimentální a nekontrolovatelnou povahu rozsáhlých vypouštění.

Studie z roku 2024 od vědců z Kolumbie a Kalifornské univerzity v Santa Cruz sice uvádí, že přístup s Wolbachií je „mnohem šetrnější k životnímu prostředí a může být účinný ve střednědobém/dlouhodobém horizontu“ ve srovnání s genetickou modifikací, zároveň však upozorňuje na „mírné potenciální riziko šíření potenciálně nebezpečných genů do životního prostředí“. Vědci také poukazují na technické výzvy, kterým bude Debug čelit. Rozsáhlé vypouštění samců je náročné, což omezuje geografickou oblast, kterou lze účinně ošetřit. To činí populaci komárů „vysoce zranitelnou vůči dopadu migrace komárů z neošetřeného okolí“ a vyžaduje „nepřetržité týdenní vypouštění“ pro snížení populace. Navíc, pokud by se omylem vypustilo i malé množství samic infikovaných Wolbachií, mohla by sterilizační bakterie ztratit účinnost. Debug sice využívá inženýry Google a systém počítačového vidění s umělou inteligencí k oddělování samců od samic, ale tato technologie je stále v počátečních fázích. Světová zdravotnická organizace (WHO) dosud nedoporučila konkrétní systém pro třídění komárů, pravděpodobně proto, že standardní metody třídění pohlaví měly v roce 2024 stále míru „kontaminace“ samicemi až 0,3 procenta.