Vědci žasnou: Tkáň mořské okurky přežívá roky v moři, sama se léčí a pohybuje

Vědci nedávno učinili překvapivý objev: oddělená tkáň mořské okurky žijící ve studených vodách dokáže přežít, léčit se a dokonce se nezávisle pohybovat po léta v přírodní mořské vodě.

Vědci nedávno učinili překvapivý objev: oddělená tkáň mořské okurky žijící ve studených vodách dokáže přežít, léčit se a dokonce se nezávisle pohybovat po léta v přírodní mořské vodě. Tento fascinující jev byl pozorován u druhu Psolus fabricii, který obývá chladné vody Atlantského a Arktického oceánu.

Zatímco je známo, že některá zvířata, jako například ještěrky, dokážou regenerovat ztracené části těla, nebo mořské hvězdice a některé mořské okurky dorůstají useknutých ramen či polovin, tato studie ukázala něco ještě pozoruhodnějšího. Odhozené části mořské okurky totiž nezemřou, ale zůstávají životaschopné po velmi dlouhou dobu. Rachel Sipler z Memorial University of Newfoundland v Kanadě, spoluautorka studie, přirovnala situaci k useknutému ocasu ještěrky: „Víme, že některé ještěrky si dokážou vypěstovat nové ocasy; my se zabýváme tím, zda ocas dokáže vypěstovat novou ještěrku.“

Sipler a její kolegové odebrali části chapadel, nohou a hlavního těla třem jedincům Psolus fabricii a umístili je do přírodní mořské vody v laboratoři. Tkáň vykazovala aktivní imunitní reakce, buněčnou diverzifikaci a schopnost absorbovat živiny (aminokyseliny) rozpuštěné v mořské vodě. I když vědci experimenty po třech letech ukončili, tkáně nadále přežívaly. Sipler uvedla, že sice ještě nevypěstovali novou, kompletní mořskou okurku, ale pozorují „docela ohromující růst a diverzifikaci buněk doslova roky poté, co byla tato tkáň odebrána.“

„Nesmrtelné“ buněčné linie, které se mohou neomezeně množit, jsou klíčové pro biomedicínský výzkum. Většina takových linií, jako jsou slavné buňky HeLa, však vyžaduje pečlivě sterilizované podmínky a obohacené živiny k přežití. Naopak tkáně mořské okurky prosperovaly v nefiltrované mořské vodě plné mikrobů. „Přírodní mořská voda je snad ten mikrobiálně nejrozmanitější a nejméně čistý přístup, jaký jsme mohli experimentálně zvolit,“ řekla Sipler. „Přesto je toto bohaté prostředí plné bakterií a veškeré organické hmoty ve skutečnosti vyživovalo a umožňovalo této tkáni léčit se a růst.“

Autoři studie uvedli, že jejich zjištění nabízejí „novou třídu experimentálního modelu“ pro vědu. Jelikož tkáně pocházejí z bezobratlých, nepodléhají stejným právním a etickým omezením jako lidské nebo obratlovčí buněčné linie. To by mohlo zpřístupnit pokročilý biologický výzkum i v kontextech s „omezenou infrastrukturou biologické bezpečnosti.“ Kromě lékařského příslibu objev podtrhuje „nevyužitý potenciál mořského života,“ dodala Sipler. „Je to připomínka toho, kolik toho ještě zbývá objevit v mořském prostředí a jak důležité je chránit tyto zdroje, které pro nás mohou skrývat skutečně cenné poznatky.“