Analýza Ministerstva obrany hodnotí dopady nižších výdajů na modernizaci armády

Interní dokument generálního štábu uvádí, že při udržení výdajů na obranu pod hranicí dvou procent HDP dojde k omezení klíčových modernizačních projektů. To ovlivňuje schopnost plnit závazky vůči NATO i zajištění bezpečnosti obyvatel v případě konfliktu.

Pokud výdaje na obranu v nadcházejících letech nepřesáhnou dvě procenta HDP, dojde k výraznému omezení modernizace české armády. Vyplývá to z interní kalkulace generálního štábu určené pro vládní kabinet. Dokument uvádí, že nedostatek finančních prostředků může vést k pozastavení klíčových projektů, jako je nákup obrněných vozidel nebo těžké techniky. To by následně ovlivnilo schopnost zajištění bezpečnosti obyvatel v případě ozbrojeného konfliktu.

V roce 2026 má resort pod vedením Jaromíra Zůny hospodařit s rozpočtem 155 miliard korun, což představuje 1,7 procenta HDP. Tato částka je o 21 miliard korun nižší, než předpokládal původní plán předchozího kabinetu. Armáda se na toto snížení připravuje úpravou splátkových kalendářů a omezením plnění některých rámcových dohod. Podle vojáků by však dlouhodobá stagnace výdajů v dalších dvou až třech letech vedla k náročnému období, které v dokumentu označují za hluboký útlum.

Analýza uvádí, že by se zpomalil nábor nových příslušníků a nebylo by možné zajistit plnou akceschopnost sil. Chyběly by také prostředky na vytvoření dostatečných zásob vybavení, jako jsou uniformy, technika nebo munice pro případnou mobilizaci civilních záloh, které může vláda v případě potřeby povolat k posílení ozbrojených sil. Při zachování výdajů na úrovni dvou procent HDP by navíc finanční prostředky na již rozjednané projekty postačovaly pouze do roku 2029.

Mezi projekty, které by se mohly dostat do potíží, patří pořízení kolových vozidel pěchoty, samohybných minometů ráže 120 mm nebo mostních systémů pro ženisty. Omezení by se dotkla i vládních priorit v oblasti ochrany vzdušného prostoru před letadly či drony, což jsou systémy vyžadující investice v řádech desítek miliard korun.

Podle propočtů generálního štábu by omezení růstu rozpočtu mělo následující dopady:

Česká republika by neplnila úkoly v rámci společné bezpečnosti NATO, konkrétně přípravu dvou brigád.

Došlo by k přerušení modernizačních programů u specifické techniky (minomety, mosty).

Nebylo by možné plně realizovat vládní priority v oblasti ochrany vzdušného prostoru a civilní ochrany.

Chyběly by finance na vybavení pro civilní zálohy povolané během konfliktu.

Ministr Zůna uvedl, že pro spolehlivé partnerství a posílení bezpečnosti státu je navýšení výdajů nezbytné. Podobně se vyjádřil i náčelník generálního štábu Karel Řehka, který zdůraznil souvislost mezi financováním a plněním bezpečnostních závazků. Před snižováním rozpočtu v této oblasti opakovaně hovořil také prezident Petr Pavel a americký velvyslanec Nicholas Merrick, který připomněl důležitost dodržování dohod v rámci Aliance pro její celkovou stabilitu.