Vědci odhalili, proč dívky v Evropě užívají více léků na úzkost: Klíčem je genderová rovnost

Nová studie odhaluje znepokojivý trend v Evropě: dívky ve většině zemí Evropské unie užívají více anxiolytik a sedativ než chlapci.

Nová studie odhaluje znepokojivý trend v Evropě: dívky ve většině zemí Evropské unie užívají více anxiolytik a sedativ než chlapci. Výzkum, který provedl Xabi Martinez-Mendia z EHU-University of the Basque Country a publikoval v European Journal of Public Health, analyzoval souvislost mezi užíváním psychotropních léků u dospívajících a faktory genderové nerovnosti a ekonomické situace ve 32 evropských zemích.

Zjištění ukazují, že celková spotřeba psychotropních léků u dospívajících roste v zemích s větší genderovou a ekonomickou paritou. Naopak v zemích s nižší paritou tyto léky užívají proporcionálně více dívky a genderový rozdíl je zde výraznější. Tento výzkum přichází v době, kdy se mezi evropskými organizacemi veřejného zdraví a vědeckou komunitou zvyšuje obava o duševní zdraví dospívajících. Mezi lety 1990 a 2021 neustále přibývalo případů depresí a úzkostných poruch u lidí ve věku 10 až 24 let, přičemž tento nárůst se v posledních letech zrychlil.

Pro analýzu dat využili vědci průzkum ESPAD (European School Survey Project on Alcohol and other Drugs) z roku 2019, který zahrnoval téměř 97 000 dospívajících ve věku 15 až 16 let. Výsledky ukázaly značné rozdíly v užívání léků mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Například v Řecku a Slovinsku byla celková spotřeba psychotropních léků u dospívajících 6 %, v Itálii 10 % a v Lotyšsku dokonce 28 %. Přestože se čísla liší, téměř ve všech evropských zemích dívky užívají více těchto léků než chlapci. Ve Španělsku například celková spotřeba činila 14,1 %, přičemž u dívek to bylo 14,6 % a u chlapců 13,6 %.

Výzkum skupiny OPIK (Social Determinants of Health and Demographic Change) z EHU-University of the Basque Country se dlouhodobě zaměřuje na propojení sociálních faktorů a zdraví populace. Tato studie poskytuje cenné poznatky o tom, jak sociální nerovnosti ovlivňují duševní zdraví mladých lidí a jejich potřebu užívat psychotropní léky. Pochopení těchto souvislostí je klíčové pro vývoj cílených strategií v oblasti veřejného zdraví, které by mohly pomoci řešit rostoucí problémy s duševním zdravím dospívajících v Evropě.