Umělá inteligence v práci: Místo usnadnění úkolů nutí zaměstnance pracovat intenzivněji

Nová analýza digitální aktivity 164 000 zaměstnanců ukazuje, že AI sice zvyšuje produktivitu, ale zároveň výrazně zintenzivňuje pracovní nasazení. Čas strávený na komunikaci se zdvojnásobil, zatímco soustředěná práce klesla o 9 procent.

Stále více výzkumů naznačuje, že zavádění umělé inteligence (AI) na pracovišti ve skutečnosti nutí zaměstnance pracovat intenzivněji, místo aby jim práci usnadnilo.

Nejnovější poznatky pocházejí z analýzy společnosti ActivTrak, která zkoumala digitální pracovní aktivitu více než 164 000 pracovníků. Po prozkoumání jejich aktivity 180 dní před a po začátku používání AI v práci, softwarová společnost zjistila, že AI „zintenzivnila“ jejich práci téměř ve všech kategoriích. Čas strávený e-maily, zprávami a chatovacími aplikacemi se více než zdvojnásobil, zatímco používání obchodního softwaru vzrostlo o 94 procent.

Zajímavé je, že se tak stalo na úkor času, který pracovníci věnovali vysoce soustředěné, nepřerušované práci, jenž u uživatelů AI klesl o 9 procent, zatímco u těch, kteří AI nepoužívali, zůstal stejný. Studie naznačuje, že může existovat „optimální míra“ používání AI. Zjistilo se, že pracovníci, kteří věnovali 7 až 10 procent svých celkových pracovních hodin používání AI, vykazovali nejvyšší produktivitu, ale pouze tři procenta uživatelů AI spadala do tohoto rozmezí.

„Není to tak, že by AI nevytvářela efektivitu,“ uvedla Gabriela Mauch, ředitelka zákaznického oddělení a vedoucí laboratoře produktivity ActivTrak. „Jde o to, že kapacita, kterou AI uvolní, je okamžitě přesměrována na jinou práci, a právě tam pravděpodobně dochází k navyšování zátěže.“

Tyto poznatky, které podle Wall Street Journal představují jednu z největších studií o dopadech AI na pracovní návyky, navazují na studii publikovanou v Harvard Business Review, která rovněž dospěla k závěru, že AI práci zintenzivňuje místo snižování pracovní zátěže. V probíhající studii, která se zaměřila na zaměstnance technologické firmy, kde bylo používání AI dobrovolné, výzkumníci zjistili, že AI způsobila „plíživé navyšování pracovní zátěže“, kdy zaměstnanci nevědomky přijímali více úkolů, než byli schopni udržet. V tomto začarovaném kruhu AI zvyšovala očekávání ohledně rychlosti, s jakou museli pracovníci úkoly plnit, což je zase činilo více závislými na AI, aby drželi krok s vyššími nároky.

Zkrátka, čas, který pracovníci ušetří používáním AI, není přenesen na ně samotné. Pouze zvyšuje jejich vlastní očekávání, nebo očekávání jejich nadřízených, ohledně množství práce, kterou by měli vykonat – což je vede přímo zpět k nástrojům AI. Data ActivTrak ukázala, že průměrný čas, který pracovníci strávili jejich používáním, vzrostl za poslední dva roky osminásobně, přičemž přijetí AI stouplo na 80 procent.

„Pracovníci často využívají úspory času k tomu, aby dělali více práce, nikoli méně, protože AI činí další úkoly snadnými a dostupnými, což vytváří pocit dynamiky,“ řekla Aruna Ranganathan z UC Berkeley’s Haas School of Businesses, která vedla probíhající studii o „plíživém navyšování pracovní zátěže“ způsobeném AI. Ačkoli to může krátkodobě zvýšit produktivitu, časem to „může vést ke kognitivnímu přetížení, vyhoření, horšímu rozhodování a poklesu kvality práce,“ varovala.