Překvapivý objev v Brazílii: Savana Cerrado ukrývá šestkrát více uhlíku než Amazon a je klíčem k ochraně klimatu
PřírodaVědci zjistili, že rašeliniště v brazilské savaně Cerrado uchovávají obrovské množství uhlíku po tisíciletí díky podzemní vodě. Jejich ochrana před zemědělstvím a suchem je zásadní pro biodiverzitu i stabilizaci klimatu.
Zatímco amazonský deštný prales je celosvětově známý, jeho soused, savana Cerrado, zůstává často přehlížen. Přestože jde o nejrozmanitější savanu na světě, její skutečná síla pro klima se skrývá pod zemí v rašeliništích, která uchovávají koncentrovaný uhlík. Nový výzkum naznačuje, že Cerrado ukládá mnohem více uhlíku, než se dosud předpokládalo – konkrétně šestkrát více na hektar než biomasa Amazonie s její hustou spletí stromů.
Stejně jako amazonský prales, i Cerrado čelí významným výzvám v důsledku klimatických změn a rozšiřování zemědělské činnosti. Ochrana těchto rašelinných ekosystémů by představovala zásadní přínos nejen pro zachování biodiverzity, ale i pro udržení plynů ohřívajících planetu mimo atmosféru. Ekoložka Larissa Verona, hlavní autorka nové studie, zdůrazňuje: „Když degradujeme jeden hektar Amazonie a jeden hektar mokřadů v Cerradu, ztrácíme šestkrát více uhlíku.“
Rašelina se tvoří v podmáčených podmínkách, které vytvářejí prostředí s nedostatkem kyslíku. To brání růstu mikrobů, jež rozkládají odumřelé rostliny a uvolňují jejich uhlík. Rok co rok se vegetace, v případě Cerrada převážně trávy, hromadí a odolává rozkladu, čímž vytváří vrstvy koncentrovaného uhlíku. Dokud krajina zůstává vlhká, rašelina může přetrvávat. V Cerradu Verona objevila ložiska stará až 20 000 let.
Jde o obrovské množství prastarého uhlíku: Cerrado je po Amazonii druhým největším brazilským biomem. Kolegové Verony napočítali 50 druhů rostlin na jedné ploše o velikosti 90x90 centimetrů. „Jsou drobné, takže si jich nevšimnete jako velkého amazonského stromu, ale jsou nesmírně bohaté na rozmanitost,“ uvedla Amy Zanne, ekoložka z Cary Institute of Ecosystem Studies a spoluautorka studie. „A zvířata, která chrání, jsou tam úžasná.“
Jak ale rašelina přežila tak dlouho v Brazílii, kde je horko a sucho? V Arktidě rašelina prosperuje díky hojným srážkám a nízkým teplotám, které snižují odpařování. Naproti tomu tyto travnaté ekosystémy v Cerradu zažívají čtyři až pět měsíců bez deště během suchého období, kdy jsou teploty mnohem vyšší než v Arktidě.
Tajemství Cerrada, stejně jako samotné rašeliny, se skrývá pod zemí. Tyto krajiny jsou obdařeny mokřady napájenými zásobami podzemní vody, které se v období dešťů rozšiřují a v období sucha vystupují na povrch, udržujíce rašelinu vlhkou. Cerrado obsahuje tolik vody, že je zdrojem osmi z dvanácti hlavních vodních toků Brazílie, včetně některých, které se vlévají do řeky Amazonky. A protože rašelina tak dobře zadržuje vodu, vytváří jakousi samoregulační hydrataci, i když svítí slunce a stoupá rtuť teploměru.
I během suchého období v savaně Cerrado tak rašeliniště přetrvávají díky podzemní vodě. „Sedí tam a způsobuje tyto nasycené podmínky s veškerou organickou hmotou, která se hromadí,“ řekla Zanne. „Tyto mokřady se objevují uprostřed suchých oblastí, takže jsou docela zvláštní.“