ECB poprvé od roku 2023 zvyšuje úrokové sazby: Řeší inflaci ovlivněnou konfliktem na Blízkém východě

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila úrokové sazby v eurozóně o čtvrt procentního bodu, což je první takový krok od září 2023. Rozhodnutí bylo jednomyslné a vychází z nejnovějších prognóz ekonomů ECB.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila úrokové sazby v eurozóně o čtvrt procentního bodu, což je první takový krok od září 2023. Rozhodnutí bylo jednomyslné a vychází z nejnovějších prognóz ekonomů ECB. Hlavním důvodem je inflace, která v květnu dosáhla 3,2 %, což je nad cílovými 2 % banky, a je ovlivněna konfliktem na Blízkém východě.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová upozorňuje, že pokračující konflikt na Blízkém východě má negativní dopad na růst eurozóny. Dlouhodobé narušení dodávek energií by mohlo dále a déle zvyšovat ceny energií, což by snížilo reálné příjmy a omezilo ochotu firem a domácností investovat a utrácet. Situace by se mohla zhoršit, pokud by evropské společnosti čelily nedostatku klíčových vstupů kvůli narušení dodavatelských řetězců. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí roku 2026 rostla, pokud se zohlední dočasný faktor v Irsku, kde HDP výrazně pokleslo kvůli aktivitě nadnárodních společností.

Lagardeová zdůrazňuje, že ECB se předem nezavazuje k žádné konkrétní cestě úrokových sazeb. Budoucí rozhodnutí budou záviset na hodnocení inflačního výhledu, souvisejících rizik, příchozích ekonomických a finančních datech, dynamice základní inflace a síle přenosu měnové politiky. Výhled pro eurozónu zůstává nejistý, s riziky růstu inflace a poklesu ekonomického růstu.

Ekonomové ECB revidovali své prognózy. Očekávaný ekonomický růst pro eurozónu byl snížen na průměrných 0,8 % v roce 2026 a 1,2 % v roce 2027. Naopak prognózy inflace byly zvýšeny na 3,0 % v roce 2026 a 2,3 % v roce 2027, především kvůli vyšším cenám energií, které se promítají i do cen potravin, zboží a služeb.

ECB je první centrální bankou skupiny G7, která zvýšila úrokové sazby v reakci na konflikt na Blízkém východě. Thomas Pugh, hlavní ekonom společnosti RSM UK, předpovídá, že dnešní zvýšení sazeb nebude poslední v tomto roce a další kroky budou záviset na vývoji cen energií. Existují však obavy, že by zvýšení sazeb mohlo zhoršit problémy s růstem v měnovém bloku, podobně jako v roce 2011 před krizí státního dluhu.

Příkladem dopadu konfliktu je letecká společnost Wizz Air, která zaznamenala výrazný pokles zisků, a to i přes nárůst počtu přepravených cestujících. Důvodem bylo zrušení letů na Blízký východ a na Kypr, stejně jako nejistota spojená s uzavřením Hormuzského průlivu.