31 fascinujících druhů z hlubin Atlantiku: Vědci je objevili u Brazílie díky unikátní technologii

Mezinárodní tým vědců objevil během oceánské expedice 31 nových druhů v rozsáhlém, málo prosvětleném prostředí mezi sluncem zalitou hladinou a hlubokým oceánem.

Mezinárodní tým vědců objevil během oceánské expedice 31 nových druhů v rozsáhlém, málo prosvětleném prostředí mezi sluncem zalitou hladinou a hlubokým oceánem. Tato oblast, známá jako tropické střední vody jižního Atlantiku u pobřeží Brazílie, je největším životním prostorem na Zemi, o kterém zatím víme jen málo.

Výzkumná loď Falkor (too) Schmidt Ocean Institute se stala dějištěm nejen objevu nových druhů, ale také významného milníku v mořském výzkumu: vědci poprvé na moři pořídili 3D snímky živé buněčné struktury mikroba. K potvrzení a popisu nových druhů, mezi něž patří například strašidelně krásní srpovití červi (Tomopteris), žebernatky poháněné třpytivými prstovitými výběžky nebo obří jednobuněční rhizariáni viditelní pouhým okem, byly použity pokročilé zobrazovací technologie a sekvenování genomu.

Karen Osborn, zoologická výzkumnice ze Smithsonian National Museum of Natural History a hlavní vědecká pracovnice expedice, zdůrazňuje fascinující rozmanitost řešení, která si tito tvorové vyvinuli pro přežití v drsném prostředí. Mezi objevenými tvory jsou i larvy připomínající pulce, které si staví „domky“ z hlenu k zachycování potravy, nebo sifonofory – kolonie specializovaných klonů fungujících jako jediný organismus.

Expedice je pozoruhodná také díky demonstraci účinnosti několika nových technologií, které umožnily potvrdit řadu dosud nepopsaných druhů během několika dní namísto let či desetiletí. Jelikož jsou hlubokomořští živočichové často měkcí a rosolovití, aby odolali extrémním tlakům, jsou snadno deformováni konvenčními metodami odběru vzorků. Vědci proto použili tři sofistikované zobrazovací systémy – DeepPIV, EyeRIS a shadowgraph kameru – připojené k dálkově ovládanému vozidlu (ROV) SuBastian. Tyto systémy umožnily studovat tvory neinvazivně, skenováním lasery a pořizováním siluet s vysokým kontrastem. Dále byl použit mikroskop Squid pro 3D zobrazení živých buněčných struktur a skleněných koster jednobuněčných protistů, a také virtuální realita a hydrodynamický „běžecký pás“ pro studium chování zvířat.

Toto spojení technik a technologií představuje neuvěřitelnou budoucnost pro mořskou vědu. Umožňuje vědcům spolupracovat napříč institucemi a studovat zvířata v jejich přirozeném prostředí, aniž by je sbírali nebo jim jinak ubližovali. Jyotika Virmani, výkonná ředitelka Schmidt Ocean Institute, zdůrazňuje, že posláním institutu je posouvat technologický pokrok, a tato expedice byla dalším krokem v testování a vývoji inovativního vybavení pro výzkum středních vod.