Vědci zjistili: Lodní hluk v Gibraltarském průlivu přehlušuje kulohlavce, nemohou se dorozumět na dálku

Hluk z lodní dopravy v Gibraltarském průlivu, úzkém pásu vody mezi Marokem a Španělskem, který odděluje Atlantský oceán od Středozemního moře, přehlušuje volání kulohlavců dlouhoploutvých a potenciálně i dalších mořských druhů.

Hluk z lodní dopravy v Gibraltarském průlivu, úzkém pásu vody mezi Marokem a Španělskem, který odděluje Atlantský oceán od Středozemního moře, přehlušuje volání kulohlavců dlouhoploutvých a potenciálně i dalších mořských druhů. Vědci, kteří se tímto jevem zabývali, zkoumali komunikaci těchto velkých delfínů na krátké i dlouhé vzdálenosti.

Studie ukázala, že kulohlavci (Globicephala melas) dokázali zvýšit hlasitost svých volání používaných na krátké vzdálenosti. Toto chování je známé jako Lombardův efekt, kdy zvířata (včetně lidí) mluví hlasitěji v hlučném prostředí. Pro dva typy volání – vysokofrekvenční a krátké pulzní – se kulohlavci dokázali hluku přizpůsobit. Nicméně pro nízkofrekvenční a dvoukomponentní volání, která jsou klíčová pro komunikaci na dlouhé vzdálenosti a udržení soudržnosti skupiny, zvířata již volala co nejhlasitěji a Lombardův efekt se u nich neprojevil. To znamená, že tyto typy volání jsou lodním hlukem přehlušeny.

Neschopnost kulohlavců překonat hlukové znečištění v Gibraltarském průlivu při volání na vzdálené členy skupiny vyvolává obavy, že by se mohli ztratit a izolovat od své skupiny. Gibraltarským průlivem ročně propluje přibližně 60 000 lodí. Výzkumníci se zaměřili na malou rezidentní populaci asi 250 kulohlavců v průlivu, přičemž k 23 jedincům připevnili nahrávací zařízení a analyzovali více než 1 400 volání. Výsledky studie jsou důvodem k obavám o ochranu i dalších mořských živočichů v regionu, včetně kosatek. Kromě hlukového znečištění, které ovlivňuje menší druhy, jako jsou kulohlavci a kosatky, mohou větší druhy trpět i srážkami s loděmi. Poznání těchto dopadů je prvním krokem k hledání řešení pro ochranu mořského života v rušných lodních koridorech.