Miniaturní radarové štítky odhalují pohyb komárů: Klíč k prevenci nemocí jako je Zika a malárie

Komáři jsou celosvětově známí jako obtížný hmyz, jehož štípnutí není jen svědivé, ale může přenášet nebezpečné patogeny způsobující nemoci jako západonilská horečka, virus Zika nebo malárie.

Komáři jsou celosvětově známí jako obtížný hmyz, jehož štípnutí není jen svědivé, ale může přenášet nebezpečné patogeny způsobující nemoci jako západonilská horečka, virus Zika nebo malárie. Vědci se proto snaží lépe porozumět chování komárů, zejména jejich pohybu, aby mohli vyvinout účinnější metody pro regulaci jejich populací a předcházení těmto nemocem.

Dlouho bylo obtížné sledovat tak malé tvory v jejich přirozeném prostředí. Nyní však vědci z University of Delaware a amerického ministerstva zemědělství (USDA) představili průlomovou studii publikovanou v časopise PNAS Nexus, která detailně popisuje využití miniaturních harmonických radarových štítků. Tato lehká zařízení využívají rádiové frekvence k přesnému sledování pohybu hmyzu.

Harmonické radarové štítky se používají již od 80. let minulého století pro sledování větších druhů hmyzu, jako jsou brouci, můry, včely nebo vosy. Jsou cenově dostupné a ručně vyráběné, skládají se pouze ze dvou ohebných drátků a polovodičového prvku zvaného dioda. Vědci je připevní k hmyzu, který se pak může volně pohybovat a létat, zatímco ruční transpondér, často používaný pro záchranné operace v odlehlých oblastech, je lokalizuje pomocí pípavého signálu. Matthew Siderhurst, výzkumný biolog z USDA-ARS, úspěšně použil tuto technologii k sledování sršní asijských, čímž pomohl s jejich eradikací ve Spojených státech.

Siderhurst se rozhodl otestovat technologii na ještě menším hmyzu – komárech, kteří jsou třikrát menší než dosud sledované druhy. Jeho tým, včetně techničky Aniky Hurst, připevnil miniaturní štítky na hřbet hrudi samic komára tygrovaného, který je invazivní a běžný na Havaji i v Delaware. Dioda použitá na komárech je tak malá, že by se tři až čtyři vešly do tečky napsané dvanáctibodovým písmem.

Výzkumníci provedli dvanáct experimentů v laboratoři, ve venkovní síťové kleci, na kávovníkové plantáži a v zastíněném parku. Sledovali, jak daleko komáři se štítky doletěli. Zjistili, že komáři na kávovníkové plantáži létali až dva metry nad zemí a přistávali méně než metr nad zemí, přičemž stromy bránily delším letům. Experimenty v parku poskytly více informací o pohybu komárů v otevřeném prostoru. Hlavním zjištěním bylo, že tato metoda funguje a potvrzuje, že komáři tygrovaní se nepohybují na velké vzdálenosti.

Technologie harmonických radarových štítků otevírá nové možnosti pro výzkum chování komárů a zaplňuje mezery v poznání, co se děje mezi okamžiky, kdy hmyz štípne člověka nebo se objeví v jeho domově. Ačkoliv se ukázalo, že 60 % komárů se štítky uhynulo během prvních 24 hodin, což naznačuje potřebu další optimalizace, výzkum je považován za slibný začátek. Vědci se domnívají, že drátky by mohly ovlivňovat let komárů, a také že komáři krmící se krví jsou schopni nést větší váhu než ti, kteří se krví nekrmili.