U starších mužů s rizikem diabetu 2. typu: Testosteron pomáhá, ale jen v kombinaci se změnou životního stylu

Léčba testosteronem může zlepšit složení těla, metabolismus glukózy a sexuální touhu u některých starších mužů s vysokým rizikem diabetu 2. typu. Nová studie však zdůrazňuje, že tyto přínosy jsou podmíněny zapojením dzaměřeného na změnu životního stylu.

Léčba testosteronem může zlepšit složení těla, metabolismus glukózy a sexuální touhu u některých starších mužů s vysokým rizikem diabetu 2. typu. Nová studie však zdůrazňuje, že tyto přínosy jsou podmíněny zapojením do programu zaměřeného na změnu životního stylu. Samotný testosteron tedy nenahrazuje úpravu stravy a cvičení, což je klíčové pro prevenci a zvládání tohoto onemocnění.

Diabetes 2. typu postihuje více než 40 milionů lidí v USA a stovky milionů po celém světě, přičemž dalších 115 milionů dospělých v USA trpí prediabetem. Nejčastěji je diagnostikován u dospělých ve věku 45 let a starších a je silně spojen s břišní obezitou a ztrátou svalové hmoty. Včasná detekce a léčba mohou výrazně snížit riziko komplikací. Nové poznatky vycházejí z podstudie randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie T4DM (Testosterone for the Prevention of Type 2 Diabetes Mellitus), která byla publikována v roce 2021. Tato studie zahrnovala 1 007 mužů ve věku 50–74 let, kteří měli vysoké riziko rozvoje diabetu 2. typu nebo jim byl nově diagnostikován.

Zatímco původní studie T4DM ukázala, že kombinace testosteronu a životního stylu snížila pravděpodobnost výskytu diabetu po dvou letech, nový výzkum přináší hlubší vhled do podskupiny 121 pacientů, kteří byli sledováni další dva roky. Tito účastníci pokračovali v zaslepené léčbě, ale již bez aktivního zapojení do programu životního stylu. Výsledky ukázaly, že většina přínosů pro kontrolu hladiny cukru v krvi se projevila v prvních dvou letech a do čtvrtého roku se snížila, ačkoli kontrola cukru v krvi zůstala výrazně lepší než ve skupině s placebem. Zlepšení složení těla (snížení tuku a nárůst svalové hmoty) a sexuální touhy, ke kterým došlo během prvních dvou let, se udržela i po čtyřech letech. Testosteron však jasně nezlepšil celkovou kvalitu života ve srovnání s placebem ani po dvou, ani po čtyřech letech. Nebyly zjištěny žádné nové bezpečnostní obavy.

Vědci, v čele s Garym Wittertem z Adelaide University, zdůrazňují, že samotná léčba testosteronem nenahrazuje změny ve stravování a cvičení. Je nejúčinnější, když je spojena s programem životního stylu. Tento výzkum by mohl povzbudit lékaře, aby pečlivěji zkoumali metabolické zdraví mužů, obvod pasu, svalovou kondici, sexuální symptomy a stav testosteronu jako propojené problémy, namísto jejich izolované léčby.