Cukrový štít pro CAR-T buňky: Vědci zdvojnásobili jejich životnost a úspěšně zmenšili nádory lymfomu
InovaceVědci z Florida International University (FIU) možná našli způsob, jak ještě více zefektivnit silnou protirakovinnou léčbu známou jako CAR-T terapie. Tato metoda využívá vlastní imunitní buňky pacienta k boji proti rakovině.
Vědci z Florida International University (FIU) možná našli způsob, jak ještě více zefektivnit silnou protirakovinnou léčbu známou jako CAR-T terapie. Tato metoda využívá vlastní imunitní buňky pacienta k boji proti rakovině. Lékaři odeberou speciální imunitní buňky zvané T-buňky, geneticky je v laboratoři upraví tak, aby dokázaly rozpoznat rakovinné buňky, a poté je vrátí zpět do těla pacienta, aby napadly nádory. Terapie již pomohla mnoha lidem s vážnými krevními nádory, jako je lymfom a leukémie.
Problémem však zůstává, že rakovina se brání. Nádory si vytvářejí ochranné prostředí, které může oslabit nebo zcela potlačit imunitní buňky dříve, než stačí rakovinu zničit. V mnoha případech CAR-T buňky nepřežijí dostatečně dlouho, aby nemoc zcela vymýtily. Tým FIU nyní tvrdí, že našel řešení. „Díky našemu přístupu jsme dokázali zhruba zdvojnásobit počet CAR-T buněk, které v našich laboratorních experimentech stále prosperovaly a pokračovaly v napadání rakoviny,“ uvedl Charles Dimitroff, autor studie a profesor na Herbert Wertheim College of Medicine při FIU.
Ve studii publikované v časopise Frontiers in Immunology vědci použili metodu zvanou glykoinženýrství k úpravě cukrového obalu na vnější straně CAR-T buněk. Nový obal fungoval jako štít, který pomáhal chránit buňky před obrannými mechanismy nádoru. Tým nejprve analyzoval vzorky krve od 62 lidí, včetně pacientů s lymfomem a zdravých dobrovolníků. Zjistili vysoké hladiny proteinu galektin-3 u lidí s rakovinou. Tento protein oslabuje imunitní buňky a ztěžuje jim boj proti nádorům. „Tento protein je problém, protože narušuje schopnost imunitních buněk, jako jsou CAR-T buňky, vykonávat jejich protinádorové funkce,“ vysvětlil Dimitroff. „Věděli jsme, že musíme navrhnout buňku, která by byla v mikroprostředí nádoru nenápadná.“
Laboratoř profesora Dimitroffa strávila více než pět let studiem cukerných vzorů na CAR-T buňkách, aby pochopila, proč jsou tak zranitelné. Poté vědci tyto cukry přepracovali tak, aby se na buňky nemohl snadno navázat škodlivý protein. Vylepšené CAR-T buňky byly následně testovány na myší s lymfomem. Výsledky byly slibné: nádory se výrazně zmenšily a upravené CAR-T buňky přežily déle a bojovaly s rakovinou účinněji než běžné CAR-T buňky. „Co je na tom obzvláště významné, je to, že zásadně neměníme samotnou CAR-T buněčnou terapii, ale spíše zvyšujeme odolnost každé buňky modifikací jejího cukrového povrchu, což odhaluje zcela nové způsoby, jak zlepšit léčbu,“ řekl Lee Seng Lau, postdoktorand z laboratoře profesora Dimitroffa, který se na studii podílel.
Objev by mohl v budoucnu pomoci zlepšit léčbu mnoha různých typů rakoviny, zejména solidních nádorů, které se současnými CAR-T terapiemi léčí mnohem obtížněji. „CAR-T terapie dosáhla skvělých výsledků u krevních nádorů, ale tyto buňky mají omezenou životnost, a tím i omezenou funkci po delší dobu v těle,“ uvedl Dr. Guenther Koehne, zástupce ředitele a vedoucí oddělení transplantace krve a kostní dřeně a hematologické onkologie v Baptist Health Herbert Wertheim Cancer Institute. „Tato průlomová práce ukazuje, že CAR-T buňky žijí déle a jsou účinnější díky zvrácení imunosupresivního účinku na nádorové buňky.“ Vědci pokračují ve studiu vylepšených CAR-T buněk, aby zjistili, zda by mohly v budoucnu pomoci v boji proti dalším obtížně léčitelným typům rakoviny.