Antarktický ledovcový hřbitov a déšť: Indický cestovatel přináší svědectví o dopadech změny klimatu

V březnu 2022 se Anup Misal, třiadvacetiletý zaměstnanec indického startupu Phool.co zabývajícího se recyklací květinového a zemědělského odpadu, zúčastnil expedice 2041 Climate Force Antarctica.

V březnu 2022 se Anup Misal, třiadvacetiletý zaměstnanec indického startupu Phool.co zabývajícího se recyklací květinového a zemědělského odpadu, zúčastnil expedice 2041 Climate Force Antarctica. Tato dvanáctidenní výprava, organizovaná nadací 2041 Foundation sira Roberta Charlese Swana (prvního člověka, který pěšky došel na oba póly), měla za cíl studovat dopady změny klimatu na Antarktidu a vychovat novou generaci klimatických ambasadorů. Anup byl jedním ze 138 účastníků ze 17 zemí, kteří se vydali na cestu z argentinské Ushuaie.

Cesta do Antarktidy vedla přes obávanou Drakeovu pasáž, známou svými vysokými vlnami a drsnými podmínkami. Po dvou dnech plavby dorazila loď k antarktickým břehům, kde panovaly teploty kolem -32 stupňů Celsia, které s větrem klesaly až k -40 stupňům. První zastávkou byla Fournierova zátoka, kde expedice spatřila tučňáky kroužkové a keporkaky. Následovala Pleneauův ostrov, kde Anup Misal zažil jeden z nejvíce šokujících momentů – pozoroval, jak se obrovský ledovec převrátil a rozlomil. „Vidět, jak se obrovský ledovec taje, láme a převrací, bylo mým skutečným seznámením s dopady změny klimatu na pevniny, jako je Antarktida,“ vzpomíná.

Expedice pokračovala na Port Charcot, kde se studovala aktivita krilu, klíčového prvku antarktického ekosystému. Účastníci se denně vydávali na pobřežní výsadky v malých člunech, pozorovali velryby, studovali tučňáčí kolonie a učili se o životě tuleňů a albatrosů. Na Neko Harbour navštívili bývalou velrybářskou stanici a na argentinské výzkumné základně Brown Station se setkali s dalším znepokojivým jevem – tučňáky ovlivněnými oceánským odpadem. Odhaduje se, že moře kolem Antarktického poloostrova obsahuje průměrně 22 kusů mikroplastů na litr. Anup viděl tučňáky, jak tento odpad konzumují, a některé z nich ležely mrtvé, což je obzvláště kritické v období línání, kdy tučňáci týdny nepřijímají potravu.

Jedním z nejznepokojivějších zjištění pro Anupa byl déšť v Antarktidě, který zažil cestou na Deception Island. Tento jev, který se v Antarktidě běžně nevyskytuje, má vážné důsledky pro ekosystémy, zejména pro tučňáčí kolonie a rovnováhu ledovců. Anup zdůrazňuje, že Antarktida je kontinent, který zůstal z velké části nedotčen lidskou činností a nezažil války. „Musíme tento kontinent chránit. Chceme zachránit Antarktidu, protože je to naše poslední útočiště. Pokud se zcela roztaje, významná část světa bude pod vodou. Je to poslední ledové srdce naší planety,“ říká. Expedice mu také ukázala důležitost respektu k divoké přírodě a existenci mnoha organizací, které se snaží chránit zvířecí habitaty. Díky jejich úsilí se podařilo obnovit počty tuleňů a kolonií velryb, které byly dříve téměř vyhubeny pytláctvím. Anup Misal tak odjížděl s pocitem naděje, že společné úsilí může přinést pozitivní změnu.