90 kilometrů pod povrchem: Vědci odhalují záhadu hlubokých zemětřesení v Utahu

Vědci se již od roku 1979 snaží rozluštit záhadu podivného otřesu, který se tehdy odehrál hluboko pod severním Utahem. Ačkoliv zemětřesení o síle 3,8 magnitudy nebylo nijak zvlášť silné, zaznamenaná seismická data experty zaskočila.

Vědci se již od roku 1979 snaží rozluštit záhadu podivného otřesu, který se tehdy odehrál hluboko pod severním Utahem. Ačkoliv zemětřesení o síle 3,8 magnitudy nebylo nijak zvlášť silné, zaznamenaná seismická data experty zaskočila. Naznačovala totiž, že otřes nastal více než 90 kilometrů pod hladinou moře, v hloubce, která podle konvenční geologie nedávala smysl.

George Zandt, tehdejší výzkumník seismologie na University of Utah, který pomáhal neobvyklý otřes zaznamenat, potvrdil realitu této hluboké události, ale přesvědčit ostatní o anomálním zemětřesení v zemském plášti bylo obtížné. Nyní, jak podrobně popisuje studie publikovaná v časopise The Seismic Record, profesor geologie Keith Koper z University of Utah a Zandt, který se kvůli novému výzkumu vrátil z důchodu, analyzovali osm následných „hlubokých zemětřesení“ v regionu. Potvrdili, že se odehrály v horním plášti Země, desítky kilometrů pod hranicí zemské kůry.

Koper a jeho kolegové dospěli k závěru, že tyto otřesy jsou „archetypálními kontinentálními událostmi v plášti“, což znamená, že souvisejí s pohyby v zemském plášti, které probíhají v extrémně dlouhých časových měřítkách. Výzkum zdůrazňuje, kolik se toho ještě musíme naučit o těchto silných tektonických dynamikách hluboko uvnitř planety a jak překvapivě se liší od mělčích seismických událostí, které se odehrávají v zemské kůře. „Je to tak trochu záhada z hlediska základní fyziky,“ uvedl Koper. „Jak se tyto věci vůbec mohou dít?“

Na rozdíl od zemětřesení v zemské kůře se hluboké otřesy neohlašují předzvěstmi ani dotřesy. Tým zjistil, že se vyskytují na západním okraji Wyomingského kratonu – zbytkového bloku litosféry, pevné vnější vrstvy Země, který se táhne přes severní Utah a jihozápadní Wyoming – kde teploty mohou přesáhnout 700 stupňů Celsia. Vědci se domnívají, že tyto nové „hluboké otřesy“ by mohly být způsobeny pomalým stlačováním pláště Wyomingským kratonem. „V měřítku milionů let plášť naráží na kraton a poté kolem něj proudí,“ vysvětlil Koper. „Právě tato interakce, kdy je proudění pláště odkloněno kolem tohoto tvrdého kratonického kořene, způsobuje zvýšenou rychlost deformace a vytváří dodatečné napětí. Myslíme si, že právě tato interakce mezi ‚kýlem ledovce‘ a okolním prostředím vede k těmto zemětřesením.“ Tento výzkum otevírá nové možnosti pro hlubší pochopení geologických procesů naší planety a ukazuje, jak mnoho tajemství Země stále skrývá.