Vědci poprvé zmapovali houbovou dálnici dlouhou 110 kvadrilionů kilometrů, která pohlcuje miliardy tun CO2

Pod našima nohama se skrývá rozsáhlá, dosud neviditelná síť hub, která je klíčová pro udržení života na Zemi. Vědci ji nyní poprvé globálně zmapovali a odhalili její ohromující rozsah a význam pro regulaci klimatu.

Pod našima nohama se skrývá rozsáhlá, dosud neviditelná síť hub, která je klíčová pro udržení života na Zemi. Vědci ji nyní poprvé globálně zmapovali a odhalili její ohromující rozsah a význam pro regulaci klimatu. Tyto podzemní sítě, které pomáhají udržovat většinu života na Zemi, se táhnou neuvěřitelných 110 kvadrilionů kilometrů a ročně přesouvají přibližně 4 miliardy tun oxidu uhličitého do půdy.

Studie, publikovaná v časopise Science, se zaměřuje na arbuskulární mykorhizní houby, skupinu hub, které tvoří partnerství s většinou rostlin na Zemi. Celková délka těchto sítí v globálních svrchních vrstvách půdy dosahuje zhruba 110 kvadrilionů kilometrů, což je téměř miliardkrát vzdálenost Země od Slunce. Množství oxidu uhličitého, které tyto sítě každoročně přesunou do půdy, odpovídá 11 % všech emisí CO2 souvisejících s lidskou činností.

Nejhustší sítě se nacházejí v travních porostech, které obsahují přibližně 40 % veškeré infrastruktury arbuskulárních mykorhizních hub na Zemi. Obzvláště husté sítě jsou předpovídány v zaplavených travních porostech Jižního Súdánu, v Everglades na Floridě a na Tibetské plošině. Naopak velké zemědělské plochy mají v průměru o zhruba 50 % nižší hustotu těchto sítí.

Vědci upozorňují, že méně husté houbové sítě mohou snížit schopnost půdy ukládat uhlík, cyklovat živiny a odolávat environmentálnímu stresu. V rámci výzkumu byla zveřejněna také interaktivní vizualizace, která uživatelům umožňuje prozkoumat pozoruhodný rozsah této skryté podzemní infrastruktury. Očekává se, že tyto mapy pomohou výzkumníkům a tvůrcům politik identifikovat oblasti, kde se tyto houbové sítě daří a kde mohou být ohroženy, což je klíčové pro ochranu klimatu a udržitelnost ekosystémů.