Mezinárodní studie odhaluje: Zdraví sviňuch v Severním moři se liší, ty u Nizozemska mají nižší BMI

Mezinárodní studie vedená Utrechtskou univerzitou ve spolupráci se Skotským programem pro záchranu mořských živočichů (SMASS) z University of Glasgow odhalila významné rozdíly ve zdraví sviňuch obecných v Severním moři.

Mezinárodní studie vedená Utrechtskou univerzitou ve spolupráci se Skotským programem pro záchranu mořských živočichů (SMASS) z University of Glasgow odhalila významné rozdíly ve zdraví sviňuch obecných v Severním moři. Zjistilo se, že sviňuchy, které uvíznou na pobřeží Nizozemska, mají v průměru nižší index tělesné hmotnosti (BMI) než jejich protějšky ve Skotsku a dalších oblastech.

Výzkumníci analyzovali BMI 1 700 sviňuch, které byly nalezeny uvízlé nebo jako vedlejší úlovek v Severním moři v letech 1990 až 2023. Jedná se o první takto rozsáhlou kompilaci dat z více zemí. Předchozí studie se omezovaly na jednotlivé regiony. Kromě regionálních rozdílů vědci zaznamenali odlišnosti v BMI také v závislosti na ročním období, věkové skupině, pohlaví a příčině úmrtí. Mladé sviňuchy měly nižší BMI, zejména v létě, zatímco u dospělých jedinců byly nejnižší hodnoty pozorovány koncem léta a začátkem podzimu. Zjistilo se také, že zvířata, která zemřela akutní příčinou, jako je vedlejší úlovek nebo predace, měla v průměru vyšší BMI než ta, která uhynula v důsledku nemoci nebo dlouhodobých zdravotních problémů.

Studie, publikovaná v časopise Global Ecology and Conservation, jasně ukazuje, že fyzická kondice sviňuch není v celém Severním moři stejná. Nižší BMI sviňuch z jižní části Severního moře naznačuje, že zvířata v různých oblastech žijí v odlišných podmínkách. Vědci proto zdůrazňují, že regionální rozdíly ve fyzické kondici by měly být lépe zohledněny při výzkumu dopadů lidských aktivit na moři.

Výsledky poskytují cenné referenční hodnoty pro BMI sviňuch v Severním moři. Tyto údaje mohou být využity v budoucích modelech k předpovídání, jak narušení – například lodní doprava, pobřežní aktivity nebo jiné lidské zásahy – ovlivňuje populace sviňuch. Zvířata s nižším BMI mají menší energetické rezervy a jsou pravděpodobně zranitelnější vůči těmto rušivým vlivům. Podle výzkumníků výsledky podtrhují důležitost mezinárodních studií a přístupů na míru pro řízení a ochranu sviňuch. Zohledněním zdravotních rozdílů mezi regiony a ročními obdobími mohou tvůrci politik lépe posoudit, kde a kdy budou mít lidské aktivity největší dopad na tyto chráněné mořské savce. Mariel Ten Doeschate z University of Glasgow dodává, že pro efektivní ochranu mořských savců je třeba posuzovat populace v ekologicky relevantních prostorových měřítkách, tedy vnímat oceán tak, jak ho vnímají zvířata, nikoli podle umělých národních hranic.