Peststøtten v Oslu: Nejstarší památník města připomíná morovou ránu a skrývá hrob sestry Edvarda Muncha

Oslo zažilo v roce 1654 jednu z největších tragédií ve své historii, kdy město zasáhla morová rána. Tato epidemie si vyžádala životy více než 1500 občanů, což v té době mohlo představovat až 40 % populace.

Oslo zažilo v roce 1654 jednu z největších tragédií ve své historii, kdy město zasáhla morová rána. Tato epidemie si vyžádala životy více než 1500 občanů, což v té době mohlo představovat až 40 % populace. V důsledku této události bylo naléhavě potřeba místo pro hromadné hroby, a proto byl otevřen hřbitov Krist.

Na památku této smutné události byl v Oslu vztyčen takzvaný Peststøtten, neboli morový památník. Dnes je to nejstarší veřejný památník v Oslu, ačkoliv v době svého vzniku stál daleko za hranicemi města. Hřbitov Krist sloužil svému účelu od roku 1654 až do doby po druhé světové válce. Je místem posledního odpočinku mnoha významných osobností, včetně slavných generálů, politiků a akademiků. Mezi pohřbenými je i Sophie Munchová, sestra světoznámého malíře Edvarda Muncha, která se stala předmětem jeho série obrazů „Nemocné dítě“.

Na památníku je vytesán nápis, který připomíná jeho vznik: „K slávě Ježíše Krista, který křísí mrtvé, byl tento hřbitov v době velké morové rány roku 1654 zřízen Hansem Jacobsønem Schørtem, královským majestátem, plukovníkem a velitelem na Akershusu, v nepřítomnosti místodržitele W.H. Gregersa Krabbeho na hradě. Vysvěcen byl hradním knězem H. Michelem Pedersønem Escholtem dne 18. října na příkaz biskupa M. Henninga Stochfleze. Ohrazen byl pod dohledem správce zbrojnice, kapitána Lauritse Pedersøna.“ Tento historický památník tak nejen připomíná oběti moru, ale také svědčí o způsobu, jakým se společnost v minulosti vyrovnávala s rozsáhlými krizemi a jak si uchovává památku na své dějiny a významné osobnosti.