Objev „lepidla“ v bakteriích otevírá cestu k novým lékům proti antibiotické rezistenci

Vědci z University of Notre Dame ve spolupráci se španělskými kolegy učinili významný objev v pochopení mechanismu, jakým se vnější membrána gramnegativních bakterií přichycuje k buněčné stěně.

Vědci z University of Notre Dame ve spolupráci se španělskými kolegy učinili významný objev v pochopení mechanismu, jakým se vnější membrána gramnegativních bakterií přichycuje k buněčné stěně. Toto zjištění je klíčové pro vývoj nových strategií v řešení antibiotické rezistence, která představuje globální zdravotní výzvu.

Výzkum, publikovaný v časopise Journal of the American Chemical Society, se zaměřil na bakterii *Pseudomonas aeruginosa*, známou svou odolností vůči antibiotikům a častým výskytem u pacientů s cystickou fibrózou. Stejně jako další gramnegativní bakterie, například *E. coli*, *Klebsiella pneumoniae* a *Salmonella*, je *P. aeruginosa* chráněna třívrstvým biologickým obalem. Právě tento obal brání mnoha antibiotikům proniknout a poškodit bakterii. Grampozitivní bakterie vnější membránu nemají, a jsou tak obecně náchylnější k antibiotikům.

Tým profesora Shahriara Mobasheryho objevil, že protein PA2854 funguje jako „lepidlo“, které udržuje vnější membránu spojenou s buněčnou stěnou. Tento proces je nezbytný pro zdraví a přežití bakterie. Pokud se schopnost bakterie vytvářet tuto vazbu naruší, celistvost buněčného obalu se výrazně zhorší. Protein PA2854 pracuje ve spojení s lipoproteinem OprI, který je součástí vnější membrány, a provádí chemickou reakci, jež OprI spojuje s buněčnou stěnou.

Podle vědců se tento objev, vzhledem ke sdílené struktuře a funkci obalu, bude vztahovat i na další gramnegativní bakterie. Takovéto experimenty jsou zásadní pro postupné odhalování funkcí jednotlivých proteinů v bakteriích, což pomáhá demystifikovat biochemické procesy, které definují celý organismus. Hlubší porozumění těmto mechanismům je nezbytné pro budoucí vývoj účinnějších léků a překonávání rostoucí antibiotické rezistence.