Vládní plány na zestátnění ČEZ a diskuse o jejich dopadech

Současná vláda plánuje zestátnění ČEZ s cílem ovlivnit ceny energií. Tento záměr vyvolává diskuse o nákladech, dopadech na trh a transparentnosti, přičemž podobné úvahy se objevily již v minulosti.

Současná vláda, vedená Andrejem Babišem, má ve svém programu záměr zestátnit energetickou společnost ČEZ a její představitelé o této možnosti často hovoří. Tento krok je prezentován jako řešení pro snížení cen energií pro spotřebitele.

Podobné úvahy se objevily již v roce 2022, kdy tehdejší premiér Petr Fiala v reakci na ruský vpád na Ukrajinu a výrazný růst cen energií naznačil možnost zestátnění ČEZ s cílem zajistit levnější dodávky. K tomuto kroku však nakonec nedošlo. Ceny energií začaly klesat samy a nákladná operace s výkupem minoritních akcionářů byla odložena. Zestátnění nebylo nakonec zapotřebí ani pro podepsání dlouho připravované smlouvy na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Někteří odborníci se domnívají, že v situacích, kdy systém funguje, je vhodné neriskovat rozsáhlé operace s nejistým výsledkem, které by mohly stát stamiliardy korun. Současné plány vlády na zestátnění ČEZ tak přivádějí diskusi zpět k podobným otázkám jako v minulosti.

Výkup minoritních akcionářů, kteří drží zbývajících 30 procent akcií ČEZ (stát vlastní 70 procent), je považován za krok s určitými riziky. Objevují se názory, že vláda může mít zájem demonstrovat aktivitu, aniž by byly plně zohledněny všechny věcné důvody. Podobné diskuse se vedou i u jiných navrhovaných opatření, jako je například snižování výdajů na obranu nebo rušení penzijní reformy.

ČEZ v loňském roce vykázal zisk 27,4 miliardy korun.

Současné mocenské uspořádání přináší nové aspekty k diskusi ohledně možného zestátnění. Tři procenta akcií ČEZ, jejichž hodnota se blíží dvaceti miliardám korun, oficiálně drží Pavel Tykač. Objevují se otázky ohledně transparentnosti vyjednávání a možného vlivu na cenu pro daňové poplatníky, pokud by stát vykupoval akcie od subjektů spojených s politickými aktéry. V takové situaci někteří analytici doporučují opatrnost a zvážení všech rizik před zahájením transakce.

Každá zmínka o možném výkupu akcií navíc způsobuje růst jejich ceny na burze, což celou transakci zákonitě prodražuje.

Vládní strany si již před volbami stanovily zestátnění ČEZ jako jeden z cílů, prezentovaný jako recept na zlevnění energií. Mnozí si představují, že po získání plné kontroly nad ČEZ by stát mohl jednoduše nařídit snížení cen elektřiny.

V praxi je však situace složitější. Evropský trh s energiemi je rozsáhlý a propojený, a Česká republika je jeho součástí jak obchodně, tak právně a technicky. Elektřina proudí přes hranice podle aktuální potřeby a výroby. Nastavení uměle nízkých cen pro elektrárny by pouze přesunulo náklady jinam; co by lidé ušetřili na složenkách, to by stát musel do energetiky nalít z daní nebo na dluh. Hodnota podniku by se mohla snižovat ve chvíli, kdy by byl draze vykoupen.