Minidružice NASA SPARCS poslala první snímky: Hledá obyvatelné planety u nejběžnějších hvězd

Družice SPARCS, velká jako krabice od cereálií, začala monitorovat aktivitu hvězd. Díky unikátní UV technologii zkoumá, jak erupce ovlivňují atmosféry planet a zda mohou podporovat život. Je to klíč k budoucím misím.

Družice SPARCS (Star-Planet Activity Research CubeSat) od NASA úspěšně odeslala své první snímky, čímž zahájila misi, která má pomoci odpovědět na jednu z nejzásadnějších otázek lidstva: Které vzdálené světy mimo naši sluneční soustavu by mohly být obyvatelné?

První snímky, známé jako „první světlo“, potvrzují, že přístroje družice fungují ve vesmíru a jsou připraveny na plné vědecké operace. Tento milník je pro SPARCS obzvláště důležitý, jelikož jeho pozorování závisí na vysoce přesných ultrafialových (UV) měřeních. Družice byla vypuštěna 11. ledna a snímky dorazily 6. února 2026.

SPARCS, zhruba o velikosti velké krabice od cereálií, bude monitorovat erupce a aktivitu slunečních skvrn na hvězdách s nízkou hmotností – objektech, které mají 30 % až 70 % hmotnosti Slunce. Tyto hvězdy patří mezi nejběžnější v Mléčné dráze a hostí většinu z přibližně 50 miliard terestrických planet v obyvatelných zónách galaxie. Jde o skalnaté světy dostatečně blízko ke svým hvězdám, aby teploty umožňovaly existenci kapalné vody a potenciálně podporovaly život.

„Vidět první ultrafialové snímky SPARCS z oběžné dráhy je neuvěřitelně vzrušující. Říkají nám, že kosmická loď, teleskop a detektory fungují tak, jak byly testovány na Zemi, a jsme připraveni začít s vědou, pro kterou jsme tuto misi postavili,“ uvedla Evgenya Shkolnik, hlavní výzkumnice SPARCS a profesorka astrofyziky na Arizona State University, která misi vede.

SPARCS je první družice určená k nepřetržitému a simultánnímu monitorování daleko-ultrafialového a blízko-ultrafialového záření z hvězd s nízkou hmotností po delší dobu. Během své roční mise se SPARCS zaměří na přibližně 20 takových hvězd a bude je pozorovat po dobu pěti až 45 dnů. Ačkoli jsou tyto hvězdy malé, slabé a chladné ve srovnání se Sluncem, je známo, že eruptují mnohem častěji. Tyto erupce mohou dramaticky ovlivnit atmosféry planet, které hostí. Pochopení hostitelské hvězdy je klíčové pro pochopení obyvatelnosti planety.

„Jsem nadšená, že jsme na pokraji poznání hostitelských hvězd exoplanet a vlivu jejich aktivit na potenciální obyvatelnost planet,“ řekla Shouleh Nikzad, hlavní vývojářka kamery SPARCS (SPARCam) a hlavní technologka v Jet Propulsion Laboratory (JPL) NASA. „Jsem dvojnásobně nadšená, že k této misi přispíváme technologiemi detektorů a filtrů, které jsme vyvinuli v laboratoři Microdevices v JPL.“ Filtry byly vyrobeny technikou, která zlepšuje citlivost a výkon tím, že je umožňuje přímo nanést na speciálně vyvinuté UV-citlivé „delta-dopované“ detektory. Tento přístup integrovaných filtrů eliminoval potřebu samostatného filtračního prvku, což vedlo k systému, který patří mezi nejcitlivější svého druhu, jaký kdy letěl do vesmíru.