Nový výzkum: Třikrát více korálových útesů, než se čekalo, má šanci přežít klimatickou změnu

Vědci identifikovali téměř 166 000 kilometrů čtverečních korálových útesů, které jsou schopny přežít a zotavit se z klimatických změn. Toto číslo je třikrát vyšší, než se dříve odhadovalo. Zjištění, zveřejněná 16.

Vědci identifikovali téměř 166 000 kilometrů čtverečních korálových útesů, které jsou schopny přežít a zotavit se z klimatických změn. Toto číslo je třikrát vyšší, než se dříve odhadovalo. Zjištění, zveřejněná 16. června, přinášejí novou naději pro ekosystémy, které jsou klíčové pro čtvrtinu veškerého mořského života.

Korálové útesy čelí výraznému tlaku v důsledku silných tropických bouří, znečištění a masivního „bělení“ způsobeného stoupajícími teplotami oceánů. Někteří vědci dříve varovali před jejich nezvratným úbytkem. Nicméně, analýza 45 000 průzkumů korálů spolu s desetiletími klimatických a oceánských dat odhalila klimaticky odolné útesy v 71 zemích a 100 teritoriích, včetně oblastí v Karibiku a Tichém a Atlantském oceánu, které dříve nebyly rozpoznány.

Emily Darling, ředitelka pro ochranu korálů ve Wildlife Conservation Society (WCS) a jedna z autorek zprávy, uvedla, že korálové útesy jsou často vnímány jako ekosystémy, které nelze zachránit. „Tento výzkum ukazuje opak: víme, kde je naděje, a co nyní potřebujeme, je politická vůle,“ dodala. Nový výzkum umožní vládám zohlednit umístění těchto odolných útesů při plánování akčních plánů, jejichž cílem je do konce desetiletí chránit 30 % pevninského a mořského prostředí, což je známé jako cíl „30 by 30“.

Stacy Jupiter, spoluautorka a výkonná ředitelka Global Marine Programu WCS, zdůraznila, že data mohou vládám poskytnout potřebné informace pro rozhodování o tom, kam nasadit omezené finanční prostředky, a dát tak odolnějším útesům nejlepší možnou šanci na přežití. V současné době spadá do chráněných oblastí pouze 28 % útesů, což ukazuje na jasnou příležitost a naléhavost, zejména s ohledem na nadcházející událost El Niño. V některých případech, kde útesy nedosahují určitých ekosystémových funkcí, může být nutné provést „třídění“ a tato místa případně opustit, aby se zdroje soustředily na ty s největším potenciálem.