Převrat v medicíně: Léky z univerzit a nemocnic jsou až o 90 % levnější, než ty z farmaceutického průmyslu

Univerzity a nemocnice po celém světě vyvíjejí nové způsoby využití stávajících léků, a to s výrazně nižšími náklady. Jejich výzkum ve fázi pozdních klinických studií je financován až o 90 % levněji než podobnéve farmaceutickém průmyslu.

Univerzity a nemocnice po celém světě vyvíjejí nové způsoby využití stávajících léků, a to s výrazně nižšími náklady. Jejich výzkum ve fázi pozdních klinických studií je financován až o 90 % levněji než podobné projekty ve farmaceutickém průmyslu. Tento „skrytý“ systém inovací, který funguje mimo patentový systém, má obrovský potenciál pravidelně poskytovat společnosti cenově dostupnou léčbu.

Mezi konkrétní příklady patří využití léku na rakovinu k léčbě jedné z hlavních příčin slepoty, změna určení léku z léčby rakoviny prsu na její prevenci, nebo použití starého protizánětlivého léku k léčbě onemocnění COVID-19. Nový výzkum, který vedla King's College London a publikoval Cambridge Law Journal, podrobně zkoumá tento paralelní systém inovací v oblasti léků, který operuje mimo tradiční farmaceutické společnosti.

Studie ukazuje, že nemocnice a univerzity provádějí značné množství klinických studií v pozdní fázi s náklady, které jsou méně než 10 % nákladů uváděných farmaceutickými společnostmi. To je částečně způsobeno tím, že univerzity a nemocnice jsou schopny provádět tyto studie s menšími zdroji než průmysl. V oblasti výzkumu a vývoje léků existují tři hlavní překážky inovací: odbornost, riziko a kapitál. Tyto překážky jsou vysoké pro organizace vyvíjející nové léky, avšak při opětovném využití generických léků jsou výrazně nižší. Odbornost potřebná pro změnu určení léků je nižší, protože lék je již dobře prostudován a vyráběn, výzkumníci vybírají projekty na základě svých stávajících znalostí a studie jsou schvalovány grantovými a etickými orgány. Riziko je také nižší, protože finanční životaschopnost žádné organizace nezávisí na schválení a prodeji konkrétního léku.

Výzkum rovněž zkoumá, jak se motivace kliniků a vědců pro opětovné využití generických léků liší od pobídek, které nabízí patentový systém. Mezi jejich motivace patří především snaha pomoci pacientům rychleji se zotavit a publikování studií pro posun ve vlastní kariéře. Dr. Johnathon Liddicoat z King's College London zdůrazňuje, že tento alternativní výzkumný systém nabízí obrovský potenciál pomoci pacientům za zlomek nákladů. Vlády po celém světě začínají spouštět programy, které mají tento výzkum formálně uznat. Generické léky jsou již samy o sobě levné a tyto programy zajistí pacientům k nim přístup. Zatímco farmaceutické společnosti se o změnu určení léků zajímají v rané fázi jejich životního cyklu a ročně získávají v průměru 32 nových schválení, ztrácejí zájem, jakmile na trh vstoupí generické verze kvůli konkurenci. Právě v tomto okamžiku však nový systém v nemocnicích a na univerzitách vzkvétá, neboť využívá levné, generické verze léků ve svém výzkumu.