Poslanci připravují návrh zákona o registraci neziskových organizací se zahraničním financováním

Skupina poslanců připravuje návrh zákona, který by zavedl povinnou registraci pro neziskové organizace a další subjekty s finančními vazbami na zahraničí. Předloha vyvolává odbornou debatu o svém rozsahu, definici pojmů a inspiraci zahraničními právními úpravami.

V poslaneckém prostředí vzniká pracovní verze návrhu zákona, který by mohl změnit pravidla fungování neziskových organizací v České republice. Podle této předlohy by se musely povinně registrovat všechny subjekty, které mají vazby na zahraničí, například formou čerpání mezinárodních grantů nebo fondů. Záměr upravit činnost takzvaných „politických neziskovek“ byl součástí programového prohlášení hnutí ANO.

Na přípravě textu se podílí předseda strany PRO Jindřich Rajchl, který působí v poslaneckém klubu SPD, a Radek Vondráček z hnutí ANO. Podle zjištění investigativních reportérů Seznam Zpráv se na dokumentu podílela také Natálie Vachatová, poradkyně Andreje Babiše pro oblast svobody slova.

Investigativní reportér Lukáš Valášek v podcastu 5:59 poukazuje na to, že navrhovaná legislativa vykazuje podobné rysy jako zákony přijaté v Rusku v roce 2012, které se následně staly předlohou pro obdobná opatření v Gruzii, Maďarsku nebo na Slovensku. Tyto normy jsou často spojovány s úpravou postavení občanské společnosti. Andrej Babiš však odmítá, že by šlo o inspiraci ruským modelem. Situaci označil za zbytečně vyhrocenou a uvedl, že cílem je zamezit zapojování organizací financovaných ze zahraničí do politických aktivit.

Autoři a zastánci návrhu, včetně poslance Rajchla, se odkazují na americký zákon FARA (Foreign Agents Registration Act) z roku 1938. Ten vyžaduje, aby subjekty jednající ve prospěch cizích vlád v USA registrovaly své finance a činnost. Reportér Valášek však upozorňuje na rozdíly: americká norma se nevztahuje na organizace typu Transparency International, Amnesty International nebo Greenpeace, které se v českém kontextu stávají předmětem diskusí.

Právní experti a novináři upozorňují na širokou a nejasnou formulaci návrhu. Zákon pracuje s pojmem „subjekt“, což by mohlo zahrnovat i neformální skupiny lidí. Zahraniční vazba je definována jako jakýkoliv vztah spojený s činností ve veřejném, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, který je podporován zahraničním subjektem. Podle expertů by takto široce nastavená pravidla mohla být vnímána jako diskriminační.

Návrh je připravován jako poslanecká iniciativa, nikoliv jako vládní návrh, čímž se vyhne standardnímu připomínkovému řízení v rámci ministerstev. Pokud bude legislativa v této podobě schválena, je pravděpodobné, že se její slučitelností s ústavním pořádkem bude muset zabývat Ústavní soud.