USA schválily po 25 letech novou složku opalovacích krémů: Bemotrizinol chrání déle a komplexněji

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil bemotrizinol, první novou složku opalovacích krémů v USA od roku 1999. Opalovací krémy prošly dlouhým vývojem od svého vzniku v roce 1891.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil bemotrizinol, první novou složku opalovacích krémů v USA od roku 1999. Opalovací krémy prošly dlouhým vývojem od svého vzniku v roce 1891. Sluneční záření obsahuje asi 10 % ultrafialového (UV) světla, které je pro živé tkáně nejnebezpečnější, protože je neviditelné a může je poškodit.

Fyzici dělí sluneční UV záření na několik typů podle vlnové délky. Přibližně 95 % tvoří UVA (315-400 nm) a 5 % UVB (280-315 nm). Opalovací krémy musí být schopny tyto paprsky blokovat, aby nepronikly do pokožky. Dříve se vědci domnívali, že nebezpečné jsou pouze UVB paprsky, které způsobují spálení, ale dnes je známo, že oba typy UV záření mohou poškodit kůži. UVB má sice kratší vlnovou délku a více energie, ale UVA proniká hlouběji. Veškeré UV záření může narušit celistvost pokožky, poškodit strukturu DNA a způsobit rakovinu kůže. Jedinou přirozenou ochranou těla proti UV záření je mikroskopicky tenká vrstva pigmentu melaninu v epidermis, jehož produkce se při vystavení slunci zvyšuje – to je opálení. Tato extra dávka melaninu sice kůži chrání, ale ne zcela, proto je ochrana opalovacím krémem tak důležitá.

Opalovací krémy se dělí na minerální a chemické. Minerální krémy, jako jsou ty s oxidem zinečnatým nebo titaničitým, vytvářejí ochranný film, který většinu UV záření absorbuje a část odráží. Absorbují světlo přirozeně, bez chemické reakce, proto jsou často viditelné jako bílý film na kůži. Chemické krémy, jako je bemotrizinol, pokrývají kůži průhlednou vrstvou a fungují jako „solární houba“. Absorbují UV fotony, podstoupí neškodnou chemickou reakci a energii rozptýlí jako teplo. První chemický opalovací krém z roku 1891 byl mast z chininu.

Chemické opalovací krémy dostupné v USA dosud kombinovaly složky jako avobenzon (UVA filtr) s UVB filtry (např. oktinoxát, oktokrylen, oktisalát a homosalát), které společně chrání pokožku před širokým spektrem UV záření. Tyto krémy jsou účinné jen krátce, protože se chemickými reakcemi rozkládají, což vyžaduje časté opětovné nanášení. Důležitým prvkem opalovacích krémů je také ochranný faktor SPF (Sun Protection Factor), který udává, jak dobře krém zabraňuje spálení kůže, tedy kolik UVB paprsků absorbuje. SPF 30 například propustí jen 1/30 paprsků (3,3 %), čímž blokuje asi 97 % UVB záření. Dermatologové obecně doporučují používat krém s SPF alespoň 30.

Bemotrizinol, ačkoliv je v USA novinkou, není novou sloučeninou. Evropské regulační orgány jej schválily již v roce 2000. Jednou z výhod bemotrizinolu je jeho schopnost filtrovat jak UVA, tak UVB paprsky, takže nemusí být míchán s jinými produkty. Má i další prospěšné vlastnosti: jeho molekuly zůstávají spíše na povrchu kůže, než aby se snadno vstřebávaly do krevního oběhu, což se může stát u některých jiných formulací. Takové vstřebávání vyvolalo obavy, že opalovací krémy by mohly být škodlivé – ačkoliv se to u lidí neprokázalo, může to některé lidi odradit od jejich používání. Bemotrizinol se také na slunci nerozkládá tak snadno jako jiné chemické opalovací krémy. Tato fotostabilita znamená, že vydrží čtyři až osm hodin, namísto nutnosti nanášení každé dvě hodiny.