Překvapivý objev: Neandertálci používali zuby nosorožců jako nástroje k výrobě kamenných předmětů

Mezinárodní tým vědců přinesl průlomový objev, který mění pohled na technické dovednosti neandertálců. Zjistili, že naši dávní předci před 250 000 až 130 000 lety používali zuby nosorožců jako nástroje, zejména pro retušování a ostření kamenných předmětů.

Mezinárodní tým vědců přinesl průlomový objev, který mění pohled na technické dovednosti neandertálců. Zjistili, že naši dávní předci před 250 000 až 130 000 lety používali zuby nosorožců jako nástroje, zejména pro retušování a ostření kamenných předmětů. Tento závěr vychází z detailní analýzy fosilních zubů nalezených na několika paleolitických nalezištích ve Francii a Španělsku, doplněné o experimentální archeologii.

Projekt RINO, který vedl k tomuto zjištění, se zrodil z pozorování neobvyklých stop na nosorožčích zubech z naleziště Payre ve francouzském údolí Rhôny. Ačkoli je role mamutů v prehistorických strategiích obživy dobře zdokumentována, význam nosorožců zůstával dosud méně prozkoumán. Sloužili nejen jako zdroj potravy, ale také pro jiné účely, včetně jeskynních maleb. Vědci zkoumali stovky zubů nosorožců z lokalit jako Payre nebo Panxian Dadong v Číně, které vykazovaly opakující se zlomy a výrazné povrchové stopy.

Klíčovou součástí výzkumu byla experimentální archeologie. Tým použil moderní zuby nosorožců k simulaci činností, jako je retušování kamenných nástrojů, štípání křemene a použití zubů jako kovadliny. Vytvořili tak komplexní referenční sbírku stop, které mohou vzniknout lidskou činností. Tyto experimentální stopy pak porovnali s těmi, které byly nalezeny na fosilních zubech. Výsledky potvrdily, že stopy na zubech z nalezišť Payre, El Castillo (Španělsko) a Pech-de-l’Azé II (Francie) jsou shodné s těmi experimentálně vytvořenými a vznikly po smrti zvířat, nikoli žvýkáním.

Nosorožčí zuby se ukázaly jako ideální pro technické využití díky své velikosti, váze, snadné manipulaci, plochému povrchu a odolnosti proti zlomení. Neandertálci zřejmě preferovali zuby starších nosorožců, které mohly být snazší kořistí nebo zdrojem mršin, a jejichž plošší zubní povrchy byly vhodnější pro práci. Tento objev zásadně prohlubuje naše znalosti o neandertálském chování, jejich technických volbách a rozmanitosti surovin, které dokázali využít. Zároveň otevírá mnoho nových otázek, například jaké byly strategie získávání nosorožců a zda bylo toto chování rozšířené napříč neandertálskými skupinami v Evropě. Vědci se domnívají, že použití nosorožčích zubů jako suroviny nebylo omezeno časem a prostorem, a vyzývají k dalšímu zkoumání nálezů z jiných paleolitických lokalit.