Objevte divoké Dillí: Neha Sinha vysvětluje, proč je příroda ve městech aktem odporu
PřírodaV Dillí, městě často spojovaném se znečištěným ovzduším a nekonečným betonem, se příroda stále drží. Žlutě kvetoucí stromy amaltas (indický laburnum) připomínají, že i přes rozsáhlou urbanizaci a úbytek zelených ploch příroda přetrvává.
V Dillí, městě často spojovaném se znečištěným ovzduším a nekonečným betonem, se příroda stále drží. Žlutě kvetoucí stromy amaltas (indický laburnum) připomínají, že i přes rozsáhlou urbanizaci a úbytek zelených ploch příroda přetrvává. Právě tuto stránku Dillí chce Neha Sinha, konzervativní bioložka, představit ve své nejnovější knize „Wild Capital: Discovering Nature in Delhi“. Kniha, která je výsledkem let terénního výzkumu, poukazuje na ekologické bohatství města a osobní význam přírody v životě autorky.
Dillí se může pochlubit více než 400 druhy ptáků, rozsáhlým hřebenovým lesem, dvěma řekami (Jamuna a Sahibi) a mnoha mokřady. Překvapivě sem migrují ptáci z Himalájí i druhy jako pita indická nebo lejskovec rajský, aby zde hnízdili a vychovávali mláďata. Neha Sinha zdůrazňuje, že pokud si toto bohatství neuvědomíme, nebudeme si ho vážit. Její kniha je proto manifestem pro ochranu a obnovu původních ekosystémů a divoké zvěře.
Proč je příroda ve městech tak důležitá? Města jsou přeplněná a plná infrastruktury, a proto potřebujeme přírodu více než kdy jindy. Kromě čistšího vzduchu a vody přispívá k našemu zdraví a pomáhá řešit rostoucí krizi duševního zdraví a osamělosti v městských oblastech. Tisíce lidí v indických městech se již zapojují do pozorování ptáků, cyklistiky, přírodních procházek a dalších venkovních aktivit, což je pro Sinhu velkou motivací. Vlády si navíc začínají uvědomovat, že přírodní prostory nejsou jen estetickou záležitostí, ale klíčovou součástí odolnosti měst vůči klimatickým změnám. Přírodní infrastruktura, jako jsou mokřady nebo původní vegetace, je pro přežití nezbytná.
Neha Sinha v knize sdílí i osobní příběhy, které ukazují, jak jí příroda pomáhá v těžkých chvílích. Pozorování divoké zvěře jí vždy pomáhalo dát její vlastní problémy do širší perspektivy. Vztahy s nelidskými bytostmi nám podle ní dávají přístup k důležitým hodnotám, jako je boj, nevinnost, přežití a rodina. Kniha však také reflektuje ztráty, například úbytek supů a žížal, které autorka vídala v dětství.
Ekologická obnova v Dillí se již děje prostřednictvím parků biodiverzity, jako jsou Aravalli Biodiversity Park a Asita Park. Tyto lokality se staly domovem pro neuvěřitelné ptáky, včetně stěhovavých vodních ptáků, a slouží jako vzor pro další města. Sinha navrhuje obnovovat krajinu podle jejích původních ekosystémů a sázet původní rostliny, které jsou prospěšnější pro ptáky, včely, motýly a celý ekosystém. Každý balkon a zahrada se může stát malou původní oázou, která vytváří propojení pro divokou zvěř a poskytuje potravu a úkryt.
Autorka také zdůrazňuje roli jazyka a vytváření bohatšího slovníku pro přehlížené prvky přírody. Chce, abychom měli idiomy a kulturní odkazy zakořeněné v indických rostlinách a zvířatech, a abychom nezapomínali na slova jako _falsa_, _jungle jalebi_ nebo _jugnu_ (světlušky). Tato slova spojují lidi s ročními obdobími, krajinou a způsoby života. Kvetení _amaltas_ nebo _palash_ (plamen lesa) nám pomáhá chápat roční období a změny ve světě kolem nás.