Padesát let dat o ebole přináší uklidňující zprávu: Globální šíření viru je málo pravděpodobné

Nová studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) přináší uklidňující zprávu o riziku globálního šíření eboly.

Nová studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) přináší uklidňující zprávu o riziku globálního šíření eboly. Analýza dat za posledních padesát let ukázala, že pravděpodobnost mezinárodního přenosu viru je velmi nízká, což je klíčové pro rozhodování o cestovních a hraničních politikách mimo africký kontinent.

Od roku 1976 do května 2026 bylo mimo Afriku zaznamenáno pouze 28 potvrzených případů eboly. Z toho 25 bylo primárně importovaných a tři byly sekundární případy, kdy se osoba nakazila od jiného pacienta ve Spojených státech nebo v Evropě. Většina těchto případů (27) se objevila během epidemie eboly v západní Africe v letech 2014–2016, a jeden případ během probíhajícího ohniska viru Bundibugyo v roce 2026.

Analytici rozlišovali dva typy primárně exportovaných případů: osoby evakuované ze zdravotních důvodů, které byly bezpečně transportovány leteckou záchrannou službou k léčbě mimo Afriku, a latentní případy, kdy se u lidí objevily příznaky během nebo po návratu z oblasti ohniska komerčním letem. Zatímco první skupina představuje známé riziko, které lze zmírnit přísnými opatřeními, druhá skupina vyžaduje rychlou diagnostiku a izolaci. Během epidemie 2014–2016 byly zjištěny čtyři latentní případy, přičemž všichni tito cestující byli v době odletu i příletu bez příznaků a prošli screeningem mezi 300 000 cestujícími.

Na základě těchto dat vědci odhadují, že celkové riziko exportu eboly mimo Afriku od roku 2000 činí přibližně 0,17 případu na 1 000 hlášených případů v Africe (s vyloučením lékařsky evakuovaných osob). Závěry studie zdůrazňují, že riziko lze výrazně snížit účinnými preventivními opatřeními v místě ohniska nákazy, posíleným screeningem cestujících a monitorováním zdravotnických pracovníků vracejících se z postižených oblastí. Posílení místních kapacit pro výstupní screening v zemích zasažených ohniskem je považováno za sdílenou mezinárodní odpovědnost, která pomáhá chránit globální zdraví.