Mladí dospělí ztrácí povědomí o místní přírodě: Jména druhů mizí z paměti a s nimi i spojení s krajinou

Nová studie z Leibnizova centra pro výzkum zemědělské krajiny (ZALF) odhalila, že mladí dospělí v Německu mají výrazně menší povědomí o druzích typických pro zemědělskou krajinu než starší generace.

Nová studie z Leibnizova centra pro výzkum zemědělské krajiny (ZALF) odhalila, že mladí dospělí v Německu mají výrazně menší povědomí o druzích typických pro zemědělskou krajinu než starší generace. Výzkum, publikovaný v časopise Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine, naznačuje rostoucí odpojení mezi lidskou kulturou a okolní krajinou.

Pro účely studie byl proveden průzkum mezi 463 dospělými různého věku v zemědělské oblasti Německa. Namísto běžných identifikačních testů s fotografiemi se vědci zaměřili na to, které druhy si účastníci spontánně vybaví ze svého okolí. Celkem respondenti jmenovali 165 různých rostlin a 116 druhů či skupin ptáků. Většina z nich však patřila k běžně známým druhům, jako jsou pampeliška, mák vlčí, chrpa polní, sedmikráska obecná a kopřiva dvoudomá mezi rostlinami, nebo vrabci, vrány, sýkorky, kos černý a čáp bílý mezi ptáky.

Druhy charakteristické pro zemědělskou krajinu byly jmenovány podstatně méně často. V průměru účastníci dokázali uvést pouze dva charakteristické druhy rostlin a tři druhy ptáků, přestože v daném regionu se vyskytuje 62 typických druhů rostlin a 25 druhů ptáků. Velká většina těchto specifických druhů zůstala pro respondenty neznámá nebo je jmenovalo jen velmi málo lidí.

Dr. Maria Kernecker, výzkumnice ZALF a spoluautorka studie, zdůrazňuje, že mnoho lidí zná jen malý zlomek druhů, které utvářejí jejich krajinu. Rostliny a ptáci, kteří jsou zvláště charakterističtí pro zemědělskou krajinu, mají často i významný kulturní význam. Jejich přehlížení poukazuje na stále větší odpojení mezi naší kulturou a krajinou, což může mít dopad na vnímání a ochranu biodiverzity.