Klíč k léčbě závislostí: Vědci objasnili, jak dopamin v mozku řídí motivaci k rizikovému chování

Vědci z Kanazawské univerzity v Japonsku učinili významný krok k pochopení behaviorálních závislostí. Identifikovali dopaminem řízené nervové mechanismy, které regulují motivaci v myším modelu závislosti na chování.

Vědci z Kanazawské univerzity v Japonsku učinili významný krok k pochopení behaviorálních závislostí. Identifikovali dopaminem řízené nervové mechanismy, které regulují motivaci v myším modelu závislosti na chování. Tyto poznatky, publikované v časopise Neuropsychopharmacology, nabízejí nový vhled do mozkových okruhů, které jsou základem abnormální motivace, a mohou informovat o budoucí léčbě behaviorálních a psychiatrických poruch.

Motivace k vyhledávání odměn je základním principem chování napříč živočišnými druhy. Nadměrná motivace k odměnám však může vést k závislostem, jako je porucha užívání návykových látek nebo patologické přejídání. V posledních letech se navíc stávají rostoucím společenským problémem behaviorální závislosti spojené se specifickými aktivitami, například užívání internetu, hazardní hry a videohry. Vzhledem k tomu, že laboratorní zvířata, jako jsou hlodavci, se těmto činnostem přirozeně nevěnují, bylo dosud obtížné vyvinout vhodné zvířecí modely, které by behaviorální závislost replikovaly, a proto byly její základní nervové mechanismy málo prozkoumány.

Předchozí studie ukázaly, že „běhání v kole“ je pro hlodavce vysoce odměňující a sdílí behaviorální a nervové rysy s modely drogové závislosti. Běhání v kole je proto považováno za přirozenou odměnu, která může vyvolat silnou motivaci, podobně jako návykové drogy. Vědci vyvinuli nový operantní úkol, kde myši získaly přístup k jedné minutě běhu v kole tím, že vložily nos do otvoru (tzv. „nose poke“). Počet těchto „nose poků“ sloužil jako měřítko „vyhledávání odměny“, zatímco doba běhu v kole za minutu indikoval „konzumaci odměny“.

Výzkum se zaměřil na mediální nucleus accumbens (mNAc), centrální mozkovou oblast zapojenou do zpracování odměn, která přijímá hustý dopaminergní vstup a hraje roli v motivaci k návykovým látkám i jídlu. Motivace se obecně dělí na dvě složky: „vyhledávání odměny“ a „konzumaci odměny“, přičemž se předpokládá, že každá je řízena odlišnými nervovými okruhy. Farmakologické experimenty odhalily, že dopaminergní neurotransmise prostřednictvím dopaminových D1 a D2 receptorů v mNAc je nezbytná pro „vyhledávání odměny“, zatímco D1 receptory hrají roli i v „konzumaci odměny“.

Pomocí optické metody zvané fiber fotometrie vědci monitorovali nervovou aktivitu v mNAc v reálném čase. Zjistili, že aktivita mNAc klesla před prvním „nose pokem“ (indikujícím začátek vyhledávání odměny) a zvýšila se po desátém „nose poku“, jakmile byla odměna získána. Záznamy uvolňování dopaminu v mNAc ukázaly nárůst jak před prvním, tak po desátém „nose poku“. Tyto výsledky naznačují, že uvolňování dopaminu se zvyšuje před vyhledáváním odměny a znovu po jejím získání, zatímco nervová aktivita mNAc během vyhledávání odměny klesá a po dodání odměny se zvyšuje.