Evropská unie a její role v íránské otázce: Omezený vliv a vnitřní rozpory

Nedávná debata v Evropském parlamentu ukázala, že EU má omezený vliv na íránskou otázku. Vnitřní rozpory mezi členskými státy a institucemi oslabují její diplomatickou pozici, přestože v minulosti hrála klíčovou roli při jaderné dohodě.

Nedávná debata v Evropském parlamentu ukázala, že Evropská unie se v souvislosti s Íránem potýká s přeměnou svých obav v reálný vliv. Poslanci se přeli o vhodnou reakci EU na údery Spojených států a Izraele proti Íránu, což odhalilo zřetelné rozdíly napříč blokem i uvnitř institucí EU. Obraz, který se ve Štrasburku objevil, naznačuje, že Evropa je situací výrazně ovlivněna, ale má menší schopnost ji formovat, než by si přála.

Podle Juliena Barnese-Daceyho, ředitele programu pro Blízký východ a severní Afriku při Evropské radě pro zahraniční vztahy, nemá EU v současné době žádnou smysluplnou roli. Uvedl, že Evropané jsou bezvýznamní.

EU se kdysi vnímala jako klíčový diplomatický aktér v otázce Íránu. Od roku 2006 koordinoval vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Tento proces vyústil v roce 2015 v uzavření Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), jehož cílem bylo omezit íránský jaderný program výměnou za zmírnění sankcí. Po podpisu dohody zůstala EU jejím hlavním koordinátorem a obhájcem.

Od té doby se mnohé změnilo. Americký prezident Donald Trump v roce 2018 Spojené státy z dohody stáhl, což představovalo významnou překážku pro diplomatický rámec, do něhož Evropa investovala. Barnes-Dacey však tvrdí, že ztrátu evropského vlivu nelze vysvětlit pouze Trumpovým krokem. Podle jeho názoru blok po léta upřednostňoval jiné regiony před Blízkým východem, zatímco Washington i Teherán přestali Evropany vnímat jako ústřední aktéry. „Ani Spojené státy, ani Íránci nepovažují Evropu za vážného a důvěryhodného diplomatického prostředníka,“ uvedl pro DW.

Analytička Maneli Mirkhan, narozená v Teheránu a působící v Paříži, sdílí názor, že Evropa ztratila pozici. Pro DW však uvedla, že Evropa byla příliš dlouho naivní. Zatímco se zaměřovala na diplomacii a sankce, blok podle ní nedokázal zabránit Íránu v rozvoji vojenských, jaderných a technologických kapacit.

Známý problém: Evropa je rozdělena

Oba experti se shodují v jednom: známý problém vnitřních rozporů Evropy situaci zkomplikoval. Zahraniční politika EU stále silně závisí na konsensu mezi členskými státy, což je v rychle se vyvíjející bezpečnostní situaci obtížné dosáhnout.

Španělsko zaujalo nejdůraznější postoj, když odsoudilo údery jako porušení mezinárodního práva. Německý kancléř Friedrich Merz zpočátku naznačoval podporu americko-izraelského cíle změny režimu, než své vyjádření zmírnil. Německo, Francie a Spojené království nyní vyzývají k větší obezřetnosti, spojují výzvy ke zdrženlivosti s kritikou Íránu.

Brusel rovněž vyslal rozporuplná sdělení: Nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallas se zaměřila na deeskalaci, zatímco předsedkyně Komise Ursula von der Leyen hovořila o „věrohodné transformaci“ a „obnovené naději“ pro Íránce.