Annabel Rook pomáhala obětem násilí: Její příběh o síle přátelství a důležitosti včasné pomoci

Catherine Milne sdílí dojemný příběh své celoživotní přítelkyně Annabel Rook, kterou nazývala Joybell. Annabel, která se od svých osmi let stala Catherineinou spřízněnou duší, byla před rokem zavražděna svým partnerem.

Catherine Milne sdílí dojemný příběh své celoživotní přítelkyně Annabel Rook, kterou nazývala Joybell. Annabel, která se od svých osmi let stala Catherineinou spřízněnou duší, byla před rokem zavražděna svým partnerem. Tato tragická událost otřásla Catherineiným světem, zvláště proto, že obě ženy se aktivně věnovaly podpoře obětí genderově podmíněného násilí, dokud se Annabel sama nestala jeho obětí. Catherine nyní cítí, jako by část jejího já byla vymazána, a ptá se, proč tato problematika nevyvolává větší pobouření.

Jejich přátelství začalo v osmi letech v severním Londýně. Obě byly kreativní a citlivé, a našly v sobě navzájem oporu. Společně prožily divoké dospívání a v polovině dvacátých let se vydaly do Ghany, kde pracovaly v uprchlickém táboře Buduburam. Zde si uvědomily svůj společný cíl: žít nesobecký, smysluplný a láskyplný život, dávat něco zpět a využít umění a kreativitu k pomoci druhým. Tento zážitek je hluboce ovlivnil a položil základy pro jejich budoucí společnou práci.

Po návratu do Londýna Catherine a Annabel spoluzaložily komunitní organizaci MamaSuze. Tato iniciativa poskytovala komplexní a inkluzivní podporu ženám a matkám, které přežily genderově podmíněné násilí a vysídlení. Annabel, zkušená komunitní lídryně, do projektu vkládala veškerou svou energii. Díky její vřelosti, hravosti a soucitu se MamaSuze stala jedinečným místem nabízejícím kreativní workshopy vedené odborníky, s bezplatnou péčí o děti a proplácením cestovného, aby se odstranily veškeré bariéry pro účast marginalizovaných žen.

Annabelin vztah s partnerem se postupně zhoršoval. Catherine si uvědomovala rizika, zvláště když Annabel plánovala odchod, což je statisticky nejnebezpečnější období. Annabelin partner ji zabil v pondělí večer, poté co se vrátila z Barcelony a Annabel mu sdělila, že se chce rozejít. Po hádce ji opakovaně udeřil a pokusil se uškrtit, než ji zraněnou opustil a vzal si nůž. Následně se pokusil o sebevraždu a způsobil výbuch plynu, který zničil jejich dům. Annabeliny děti mezitím utekly k sousedům.

Catherine se potýká s pocitem viny, ačkoli ví, že za to nemůže. Připomíná si, že Annabel byla silná, zářivá žena plná života, která milovala umění, historii, hudbu a lidi. Nebyla obětí, ale bojovnicí, která se snažila zachránit sama sebe. Její partner ji sice emocionálně týral, ale fyzické násilí se objevilo až v okamžiku, kdy se Annabel rozhodla odejít. Její otec nyní prochází troskami domu a zachraňuje Annabeliny osobní věci, zatímco Catherine dostává zprávy od žen, kterým Annabel během své kariéry pomohla a pro které byla záchranným lanem.

Co si z toho odnést

Příběh Annabel Rook a Catherine Milne je silnou připomínkou důležitosti přátelství, odhodlání pomáhat druhým a závažnosti genderově podmíněného násilí. Zdůrazňuje, že i ti, kteří pomáhají, mohou být ohroženi, a poukazuje na potřebu včasné podpory a povědomí o varovných signálech v partnerských vztazích.