Revoluce v patologii: Virtuální 3D barvení tkání s AI nahradí složité mikroskopické řezy

Rudolf Virchow zásadně změnil medicínu v 19. století, když formuloval svou buněčnou teorii nemocí. Podle ní nevznikají choroby nevysvětlitelně v organismu, ale v konkrétních buňkách a tkáních.

Rudolf Virchow zásadně změnil medicínu v 19. století, když formuloval svou buněčnou teorii nemocí. Podle ní nevznikají choroby nevysvětlitelně v organismu, ale v konkrétních buňkách a tkáních. Patologie, tedy studium chorobných procesů, je dodnes založena na časově náročném zkoumání tenkých řezů tkání, které se barví a následně prohlížejí pod mikroskopem.

Nyní se mezinárodnímu výzkumnému týmu z Paul Scherrer Institute (PSI) podařilo překonat toto dvourozměrné omezení. Skupina vedená fyzikem Goranem Lovricem z PSI Center for Photon Science využila vysokorozlišovací mikropočítačovou tomografii (µCT) a umělou inteligenci k vytvoření virtuálních histologických barvení vzorků tkání. Tato nová metoda by potenciálně mohla eliminovat potřebu přípravy a barvení ultratenkých, křehkých řezů.

„Poprvé jsme ukázali, že virtuální barvení založené na CT může poskytnout výsledky podobné konvenční laboratorní histologii,“ vysvětluje Lovric. Tento průlom by mohl otevřít široké spektrum klinických a vědeckých aplikací, zásadně zjednodušit a urychlit diagnostiku a výzkum nemocí, a tím posunout medicínu o krok dál v porozumění a léčbě chorob.