Proč je těžké odolat jídlu? Hlad dokáže vyvolat iluzi chuti ještě předtím, než se najíte

Nová studie z novozélandské University of Otago odhaluje, jak hlad ovlivňuje naši schopnost představovat si jídlo a proč jsou chutě tak silné. Vědci zjistili, že když jsme hladoví, naše mysl dokáže simulovat celý zážitek z jídla mnohem živěji, než když jsme sytí.

Nová studie z novozélandské University of Otago odhaluje, jak hlad ovlivňuje naši schopnost představovat si jídlo a proč jsou chutě tak silné. Vědci zjistili, že když jsme hladoví, naše mysl dokáže simulovat celý zážitek z jídla mnohem živěji, než když jsme sytí. Toto zjištění pomáhá pochopit, proč je někdy tak obtížné odolat lákavým pokrmům.

Jak se touha po jídle stává živější

Výzkumníci provedli sérii laboratorních experimentů se 60 účastníky, kteří předtím přes noc hladověli. Experimenty probíhaly ve dvou fázích: jednou, když byli účastníci hladoví, a podruhé poté, co dostali plnou snídani. Během obou fází se účastníci dívali na obrázky různých potravin a byli požádáni, aby si představili jejich chuť nebo texturu. Následně hodnotili, jak snadné, rychlé a živé pro ně bylo tuto představu vytvořit.

Hlad měl výrazný vliv na představu chuti. Když byli účastníci hladoví, bylo pro ně snazší představit si chuť jídla než v sytém stavu. Lépe si také dokázali představit, jak jídlo jedí, a popisovali, že si ho více užívají. To naznačuje, že hlad nejen zvyšuje naši touhu po jídle, ale také posiluje, jak mysl simuluje celý zážitek z jídla. To může vysvětlovat, proč jsou chutě na jídlo tak silné a přinášejí smyslům hostinu vůní, chutí a očekávaného potěšení. Pro ty, kdo zkoušeli omezující diety, tato zjištění objasňují, proč samotná vůle někdy nestačí – s rostoucím hladem se myšlenky na nejžádanější jídla stávají živějšími, bezprostřednějšími a lákavějšími.

Překvapivým zjištěním studie bylo, že účastníci si obecně snáze představovali texturu potravin než jejich chuť. Zajímavé je, že tato imaginární smyslová zkušenost nebyla ovlivněna hladem. Tento rozdíl je důležitý, protože představy spojené s vůní a chutí jsou považovány za obtížnější k vyvolání než vizuální, sluchové nebo hmatové představy. Zjištěný rozdíl však ukazuje, že představy chuti a vůně hrají důležitou roli, zejména pokud jde o jídlo.

Může představa jídla změnit jeho přitažlivost?

Vědci se dále zaměřili na to, zda mentální představy související s jídlem mohou fungovat i jiným způsobem – konkrétně, zda opakované představování si konzumace určitého jídla může snížit jeho přitažlivost. Neurovědci naznačují, že vliv těchto představ na naše touhy a chování zahrnuje aktivaci smyslových oblastí v mozku, což je proces, který napodobuje samotné vnímání.

Pro ověření této hypotézy provedli navazující studii, ve které byli účastníci požádáni, aby si představili buď chuť, nebo texturu jídla. Poté vědci měřili, jak příjemné jim jídlo připadalo – jak v představě před jídlem, tak po skutečné konzumaci. Zjistili, že opakované představování si jídla postupně snižovalo přitažlivost jeho imaginární verze. Když však účastníci jídlo skutečně snědli, jejich potěšení z něj se nesnížilo.