Šéf OSN António Guterres: Snížení metanu z fosilních paliv může přinést viditelnou úlevu klimatu už za generaci

Generální tajemník OSN António Guterres v úterý vyzval k výraznějšímu snížení emisí metanu, který ohřívá planetu, a zaměřil se přitom na praktiky a zisky průmyslu fosilních paliv.

Generální tajemník OSN António Guterres v úterý vyzval k výraznějšímu snížení emisí metanu, který ohřívá planetu, a zaměřil se přitom na praktiky a zisky průmyslu fosilních paliv. Na konferenci London Climate Action Week, která se konala v době, kdy britské hlavní město čelilo vlně veder, Guterres zdůraznil, že země dosud nepodnikly dostatečné kroky ke snížení emisí skleníkových plynů, aby udržely oteplování pod globálně dohodnutým cílem 1,5 °C.

„Naším úkolem je striktně omezit překročení, zkrátit jeho trvání a co nejrychleji snížit teploty pod 1,5 stupně Celsia,“ uvedl Guterres. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je podle něj především snížení emisí metanu. Metan, silný skleníkový plyn, který zachycuje přibližně 80krát více tepla než oxid uhličitý, je zodpovědný za zhruba třetinu globálního oteplování, ale v atmosféře se rozkládá během deseti až dvaceti let. „To znamená, že agresivní snížení by mohlo přinést viditelnou teplotní úlevu během jedné generace,“ zdůraznil šéf OSN a zahájil globální výzvu k akci zaměřenou na metan z produkce fosilních paliv, zemědělství a likvidace organického odpadu.

Z těchto tří hlavních zdrojů metanu Guterres vyzdvihl průmysl fosilních paliv, kde lze podle něj dosáhnout „nejrychlejších zisků“. Citoval zjištění Mezinárodní energetické agentury (IEA), že přibližně 70 % emisí metanu z ropy a zemního plynu lze eliminovat pomocí stávajících technologií, většinou s nízkými nebo žádnými čistými náklady. Je to proto, že plyn unikající z uhelných dolů a zařízení na těžbu ropy a zemního plynu lze zachytit a následně využít nebo prodat. Navzdory tomu bylo jen v roce 2025 spáleno přibližně 167 miliard kubických metrů plynu – což je množství, které Afrika spotřebuje za rok. „Naléhavě vyzývám průmysl fosilních paliv, aby se chopil iniciativy a udělal to, co je dávno potřeba,“ dodal šéf OSN.

Guterres uvedl, že dobrovolná opatření „již nestačí“ a že existují podobné globální precedenty pro odstraňování škodlivých látek, včetně olovnatého benzínu a látek poškozujících ozonovou vrstvu. „Znečištění metanem musí být další na řadě,“ zdůraznil. Nejnovější zpráva Global Methane Tracker od IEA ukazuje, že emise metanu z fosilních paliv zůstaly v roce 2025 na velmi vysokých úrovních, bez známek globálního poklesu navzdory pokroku v některých zemích. V roce 2025 energie generovala 41 % globálních emisí metanu, následovaná zemědělstvím (40 %) a odpadem (17 %). Světová banka v úterý uvedla, že globální spalování plynu vzrostlo třetí rok po sobě v roce 2025, čímž se spálil plyn v odhadované hodnotě 54 miliard dolarů.

Demetrios Papathanasiou, globální ředitel Světové banky pro energetiku, uvedl, že v době, kdy mnoho zemí usiluje o rozšíření přístupu k cenově dostupné a spolehlivé energii, jsou „náklady na ekonomický rozvoj spojené s pokračujícím spalováním jednoduše příliš vysoké“. „Plyn, který je v současné době spalován, by mohl být zachycen k napájení průmyslu a podniků, vytváření pracovních míst a posílení energetické bezpečnosti,“ uvedl ve svém prohlášení. Kromě zmírnění změny klimatu IEA uvádí, že zachycování odpadního metanu by mohlo pomoci zlepšit bezpečnost trhu s plynem poté, co téměř uzavření Hormuzského průlivu Íránem odstranilo téměř 20 % globálních dodávek zkapalněného zemního plynu z trhu.

Premiérka Barbadosu Mia Mottleyová loni na Valném shromáždění OSN vyzvala lídry k vypracování „právně závazné globální dohody“ o snížení emisí metanu, což je myšlenka podporovaná také Francií. Guterres se však v úterý zdržel podpory takového řešení a místo toho podpořil návrh, aby vlády stanovily nový globální standard pro téměř nulové čisté emise metanu napříč celým hodnotovým řetězcem v ropném a plynárenském sektoru. Tato iniciativa, nastíněná ve zprávě o nové výzvě k akci, by zavedla společný, mezinárodně uznávaný referenční ukazatel intenzity metanu, který by používali jak producenti, tak spotřebitelé. Dodržování tohoto standardu by se pak stalo podmínkou pro financování, nákupy a dlouhodobý přístup na trh.

V posledních letech se země a společnosti ochotné řešit problém metanu spojily v rámci Global Methane Pledge, jehož cílem je snížit emise metanu o 30 % do roku 2030 oproti úrovním z roku 2020, a Oil and Gas Decarbonisation Charter podepsané více než 50 ropnými a plynárenskými společnostmi pod vedením Spojených arabských emirátů. Jejich úspěch však byl v reálných číslech omezený. Jonathan Banks, viceprezident pro prevenci znečištění metanem v Clean Air Task Force (CATF), uvedl, že globální závazek byl úspěšný při vytváření „politické podpory na vysoké úrovni“, získávání více peněz na detekci emisí metanu a pomoci zemím při řešení jejich zdrojů. Dodal však, že „není to všezahrnující závazná smlouva, která by snižovala emise“.

Jako příklad, jak by to mohlo fungovat, zpráva o výzvě k akci vyzdvihla Norsko, které zakázalo rutinní spalování v roce 1971, zavedlo daň z emisí z těžby a přepravy ropy v roce 1991 a zvýšilo daň z emisí spalování a metanu v roce 2017. Norsko má nyní jednu z nejnižších intenzit emisí metanu z těžby ropy a zemního plynu na světě. Zpráva uvádí, že pokud by všechny země dosáhly norských standardů, globální emise metanu z ropných a plynárenských operací by mohly klesnout přibližně o 90 %.