Prezidentství COP31 otevřeno: Plány na odklon od fosilních paliv ze Santa Marty míří na klimatický summit
ZprávyKolumbie a Nizozemsko, které letos spolupořádaly první konferenci o přechodu od fosilních paliv, vedly konstruktivní jednání o začlenění výsledků tohoto setkání do klimatického summitu COP31.
Kolumbie a Nizozemsko, které letos spolupořádaly první konferenci o přechodu od fosilních paliv, vedly konstruktivní jednání o začlenění výsledků tohoto setkání do klimatického summitu COP31. Ministři životního prostředí a klimatu obou zemí potvrdili, že prezidentství COP31, které zajišťují Austrálie a Turecko, je otevřené návrhům, jak zohlednit diskuze ze Santa Marty o postupném ukončování využívání uhlí, ropy a zemního plynu na listopadovém summitu v turecké Antalyi.
Konkrétní formát začlenění zatím není znám, ale kolumbijská ministryně Irene Vélez Torres zdůraznila potřebu zabývat se postupným ukončováním fosilních paliv. Nizozemská ministryně Stientje van Veldhoven uvedla, že výsledky konference Santa Marta by se mohly stát součástí akčního programu COP31. Jejím cílem je zajistit, aby „koalice ochotných zemí“ pokračovala v přinášení svých iniciativ do procesu COP, čímž se posílí kroky směřující k odklonu od fosilních paliv.
Generální tajemník OSN António Guterres v Londýně vyzval země ke snížení závislosti na fosilních palivech a zdůraznil, že ekonomiky založené na obnovitelných zdrojích jsou mnohem bezpečnější. Dodal, že přechod k obnovitelným zdrojům je nezastavitelný. Zahrnutí tématu přechodu od fosilních paliv do oficiálních jednání OSN o klimatu může být diskutované, neboť na COP30 se některé země, jako Saúdská Arábie a Rusko, úspěšně postavily proti snaze dohodnout se na globálním plánu pro splnění tohoto cíle. I přes to brazilská vláda, která předsedala COP30, takový plán připravuje.
Konference Santa Marta zahájila diplomatický proces mimo formální jednání OSN o klimatu, aby poskytla prostor pro vlády k pokroku a hledání řešení pro odklon jejich ekonomik od fosilních paliv. Zúčastnilo se jí kolem 60 zemí, včetně mnoha velkých producentů fosilních paliv, které byly zklamány neúspěšnými pokusy o schválení globálního plánu na odklon od fosilních paliv v rámci OSN. Země se dohodly na práci na dobrovolných národních plánech.
Zpráva shrnující výsledky konference uvádí, že koalice zemí ze Santa Marty se bude snažit ovlivnit formální jednání OSN. Kolumbie navrhla vytvoření silné koalice, která by tyto diskuze přenesla do druhého globálního hodnocení pokroku (Global Stocktake) na COP33 v roce 2028. Kolumbie také navrhla uspořádat akci na vysoké úrovni během příštího předsednictví COP k projednání výsledků Santa Marty. Nizozemská ministryně van Veldhoven zdůraznila, že konference Santa Marta nemá být samostatným, paralelním procesem k COP, ale má posílit jednání a ukázat, že transformace ekonomik od fosilních paliv je možná.
Budoucnost kolumbijské politiky v této oblasti je však nejistá. Po nedávných volbách, ve kterých zvítězil pravicový kandidát Abelardo de la Espriella, který se označil za spojence Donalda Trumpa, se očekává, že Kolumbie změní směr. Nově zvolený prezident slíbil zrušit současné moratorium na nové licence pro uhlí, ropu a plyn a pustit se do „odpovědného frakování“. Odcházející ministryně Vélez Torres však vyjádřila naději, že práce, kterou její vláda odvedla, bude pokračovat díky společenským hnutím v Kolumbii, která budou požadovat změnu. Její odkaz, jak uvedla, „nelze vymazat“ a zůstane přítomen i v tomto obtížném období.