Nenápadný fyzický detail, který může u psa signalizovat demenci: Sledujte délku kroku předních nohou

Demence neboli syndrom kognitivní dysfunkce postihuje psy stejně jako lidi a pro majitele milovaných mazlíčků je stejně náročná. Odhaduje se, že se týká až 60 procent psů starších 11 let. Rozlišit syndrom kognitivní dysfunkce (CDS) od normálního stárnutí může být obtížné.

Demence neboli syndrom kognitivní dysfunkce postihuje psy stejně jako lidi a pro majitele milovaných mazlíčků je stejně náročná. Odhaduje se, že se týká až 60 procent psů starších 11 let. Rozlišit syndrom kognitivní dysfunkce (CDS) od normálního stárnutí může být obtížné. Mezi příznaky patří změny ve spánkových vzorcích a sociálním chování psa, stejně jako zmatenost nebo ztrácení se na známých místech.

Nová studie vedená výzkumníky z North Carolina State University nyní naznačuje, že existuje specifický fyzický signál, který může upozornit na psí demenci: změna délky kroku předních nohou. Studie sice neukazuje, že by to samo o sobě mohlo demenci diagnostikovat, jelikož chůze může být ovlivněna i jinými faktory, včetně chronické bolesti. Zjištění však naznačují, že délka kroku předních nohou by mohla sloužit jako užitečné, objektivní měřítko pro sledování stárnoucích psů, a to vedle kognitivních dotazníků a veterinárních vyšetření.

Veterinární neuroložka Natasha Olby z North Carolina State University uvádí, že délka kroku předních nohou u psů se s věkem zkracuje, ale co je důležitější, zkracuje se ještě výrazněji s kognitivním poškozením. Účinek kognitivního poklesu je ve skutečnosti větší než samotný vliv věku. Studie vycházela z analýzy 88 starších psů, zahrnujících samice i samce, čistokrevné i křížené rasy. Pro zařazení do studie museli psi dosáhnout alespoň 75 procent své očekávané délky života, na základě jejich velikosti a plemene.

Během experimentů, které probíhaly každých šest měsíců po několik let, byli psi vedeni po 5metrové dráze, aby šli svým vlastním tempem bez verbálního povzbuzování nebo pamlsků. Kratší délka kroku korelovala s nižšími výsledky kognitivních testů, a to i po zohlednění věku a chronických onemocnění – ale pouze u předních nohou. Olby vysvětluje, že je fascinující vidět, jak kognitivní pokles ovlivňuje přední a zadní nohy odlišně. U psů jsou zadní nohy důležité pro pohyb vpřed, zatímco přední nohy také mění směr a zahajují brzdění. Plynulá chůze není jen otázkou svalů a kloubů, ale závisí také na schopnosti mozku integrovat smyslové informace, plánovat pohyb a koordinovat tělo. Mozková kůra integruje více smyslových informací do neuronových okruhů, které produkují kroky v předních nohách, a tak ztráta vysoké úrovně senzorimotorické integrace je ovlivňuje odlišně.

Pozorování, jak se mění vzorec chůze psa mezi návštěvami veterináře – nebo dokonce jen denně doma – by proto mohlo být užitečným ukazatelem psí demence. Nevyžaduje to žádné speciální vybavení, jen pozorné oko, a zatímco zkracování délky kroku předních nohou není zárukou, že se u psa rozvíjí demence, je to něco, co by měl zkontrolovat odborník. Vědci ve své publikované práci uvádějí, že tato zjištění podporují použití délky kroku hrudních končetin jako objektivního, škálovatelného měřítka funkční mobility, které odráží změny spojené s kognitivním poklesem a může být užitečným nástrojem pro výzkum a klinické sledování stárnutí u psů.