V Británii se prohlubuje 'chladící propast': Senioři a nízkopříjmoví mají nejmenší přístup ke klimatizaci

Nová studie z Velké Británie odhaluje znepokojivý trend: lidé nejvíce ohrožení vlnami veder mají nejmenší přístup k domácí klimatizaci.

Nová studie z Velké Británie odhaluje znepokojivý trend: lidé nejvíce ohrožení vlnami veder mají nejmenší přístup k domácí klimatizaci. Vědci z University of Reading analyzovali data od téměř 16 000 domácností z Anglie a zjistili, že zatímco celkově používá klimatizaci 4,3 % domácností (přibližně 1,06 milionu), nejzranitelnější skupiny jsou na tom výrazně hůře.

Například jen 3 % domácností s osobou starší 75 let mají klimatizaci, ve srovnání se 4,6 % domácností, kde nikdo v tomto věku nežije. Nejnižší míru používání klimatizace, pouhých 2,9 %, vykazují rodiny s jedním rodičem. Výrazné rozdíly jsou patrné i v příjmových skupinách: zatímco v nejbohatší pětině domácností používá klimatizaci 8,2 %, v nejchudší pětině je to jen 2,5 %.

Doktor Rory Jones, hlavní autor studie, upozorňuje na vznikající „chladící propast“, kde ti, kdo nejvíce potřebují ochranu před horkem, ji mají nejméně. Tento problém se navíc prohlubuje, protože každá klimatizační jednotka vypouští teplo do městského prostředí, což zvyšuje teploty pro ty, kteří klimatizaci nemají. Senioři čelí největším zdravotním rizikům během veder, přesto patří mezi ty, kteří klimatizaci využívají nejméně. Nájemníci jsou často vyloučeni kvůli nákladům, postojům pronajímatelů nebo nemožnosti přizpůsobit si bydlení.

Studie dále ukázala, že domácnosti s malým dítětem, kojencem nebo někým s dlouhodobou nemocí používají klimatizaci častěji než průměr, ve snaze chránit zdraví svých členů. Regionální rozdíly jsou také značné: v Londýně a východní Anglii používá klimatizaci 6,5 % domácností, zatímco na severovýchodě Anglie jen 1,5 %. Vyšší míru používání klimatizace mají samostatně stojící domy a bungalovy (6,2 %) a novější domy postavené po roce 2000 (6,6 %). Lidé pracující z domova dva a více dní v týdnu mají o 42 % vyšší pravděpodobnost, že klimatizaci používají.

Současný počet zhruba 1 milionu klimatizovaných domů v Anglii by se mohl do roku 2050 vyšplhat až na 18 milionů, pokud budou léta stále teplejší. Vědci varují, že takto rychlý nárůst by mohl výrazně zvýšit účty za elektřinu, zatížit energetickou síť a zvýšit emise uhlíku. Proto je podle nich nezbytná národní strategie chlazení. Ta by měla zahrnovat navrhování nových domů, které se přirozeně udržují chladné, renovaci stávajících domů pro lepší tepelnou odolnost, ochranu zranitelných domácností před horkem a sladění růstu používání klimatizace s britskými klimatickými cíli a energetickým systémem. Je klíčové zajistit podporu pro nejohroženější skupiny, aby se mohly ochladit bez obav z nezvladatelných účtů.

Co to znamená pro Česko

Ačkoliv se studie zaměřuje na Velkou Británii, její závěry jsou relevantní i pro Českou republiku a další země, které se potýkají s rostoucími teplotami a vlnami veder. Problém nerovného přístupu k ochraně před horkem, zejména pro seniory a nízkopříjmové skupiny, představuje výzvu pro veřejné zdraví a sociální spravedlnost. Potřeba komplexní strategie pro adaptaci na změnu klimatu, včetně řešení chlazení obytných prostor, je tak aktuální i v českém kontextu.