Dva bobři v Anglii předčili lidské inženýry: Za pět let proměnili les a ochránili město před povodněmi

Před pěti lety, v roce 2019, byli dva bobři eurasijští vypuštěni do ohrady v Cropton Forest, která se nachází na úpatí národního parku North York Moors v severní Anglii. Tento krok byl součástí studie vedené University of Leeds a Forestry England.

Před pěti lety, v roce 2019, byli dva bobři eurasijští vypuštěni do ohrady v Cropton Forest, která se nachází na úpatí národního parku North York Moors v severní Anglii. Tento krok byl součástí studie vedené University of Leeds a Forestry England. Během krátké doby se tito bobři stali nečekanými hrdiny místního ekosystému a výrazně proměnili krajinu způsoby, které si vědci ani nedokázali představit.

Oblast North York Moors se dlouhodobě potýkala s problémy s odtokem vody, což často vedlo k nebezpečným záplavám v nedalekém městě Pickering. Lidské snahy o ochranu před povodněmi zahrnovaly výstavbu 130 hrází, které profesionálním inženýrům trvaly deset let. Tyto stavby však rychle podléhaly zkáze a vyžadovaly pravidelnou údržbu a výměnu. To vyvolalo otázku, zda by příroda mohla nabídnout silnější a trvalejší infrastrukturu.

Bobři se pustili do práce s překvapivou efektivitou. Namísto toho, aby využili již existující lidské struktury, jak vědci původně doufali, začali budovat své vlastní hráze od základů. Jejich stavby byly strategicky umístěny s ohledem na nadmořskou výšku potoků, jejich šířku a dostupnost stavebního materiálu v okolí. Během šesti let úspěšně postavili šest hrází, z nichž jedna je největší v zemi. Všechny tyto přírodní stavby ve všech ohledech předčily desetiletí lidského inženýrství a navíc se dokázaly samy opravovat, což z nich činí exponenciálně nákladově efektivnější protipovodňovou ochranu.

Přínosy bobrů však nekončily pouze u ochrany před povodněmi. Jejich činnost vedla k výraznému zvýšení biodiverzity v oblasti. Zvýšil se počet rostlin, volavek, vyder (které pomáhají regulovat populaci bobrů), jezevců, obojživelníků, vážek a netopýrů. Mnoho z těchto druhů se v takovém počtu v oblasti dříve nevyskytovalo; netopýři například nebyli v oblasti zaznamenáni po dobu 30 let. Díky 11 mláďatům, která se narodila, bobři také významně přispěli k místní populaci. Mláďata budou v souladu s přirozeným způsobem rozptylu bobřích rodin nakonec přemístěna do okolních oblastí, které rovněž potřebují pomoc s budováním infrastruktury.

Na rozdíl od severoamerického bobra, kterého si většina lidí představí, bobři eurasijští staví širší a trvalejší hráze a vyvinuli se specificky pro jílovité a rašelinové půdy typické pro britských mokřadů. Podobné úspěchy s bobry severoamerickými však byly zaznamenány i v místech jako Kalifornie a Utah. Tyto příklady poskytují přesvědčivé důkazy o tom, že přírodní řešení často překonávají ta lidská.

Co to znamená pro Česko

Příběh bobrů z Anglie ukazuje potenciál přírodních řešení pro ochranu před povodněmi a obnovu ekosystémů, což je relevantní i pro Českou republiku. Bobr evropský je původním druhem v Česku a jeho návrat a podpora mohou přinést podobné benefity v regulaci vodního režimu krajiny a zvyšování biodiverzity. Podobné projekty založené na spolupráci s přírodou mohou být inspirací pro udržitelné hospodaření s vodou a krajinou i v našem regionu.