Smích lidí a lidoopů má stejný rytmus: Vědci odhalili, že se smějeme podobně už 15 milionů let

Lidé a lidoopi se smějí podobným způsobem od doby, kdy se oddělili na evolučním stromě, naznačuje nová studie.

Lidé a lidoopi se smějí podobným způsobem od doby, kdy se oddělili na evolučním stromě, naznačuje nová studie. Vědci zkoumali smích 13 lidoopů v zajetí, včetně goril, orangutanů, šimpanzů a bonobů, a porovnávali jej s nově zaznamenaným smíchem čtyř malých dětí při lechtání a hraní doma.

Výzkum, který znovu analyzoval desítky let staré nahrávky lidoopů, ukázal, že smích lidí a lidoopů se řídí podobnými rytmy s pravidelným načasováním. Tato spojující nit pravděpodobně odráží jejich vazby na společného předka. „Jsme si velmi podobní s ostatními lidoopy, protože se smějeme podobným způsobem už 15 milionů let,“ uvedla autorka studie Chiara De Gregorio, primatoložka z University of Warwick v Anglii.

Smích je způsob, jak beze slov sdělit hravý a šťastný pocit. Mnoho zvířat se také umí smát, ale jejich projevy se lidským vzorcům nepřibližují tak těsně. Například krysy reagují na lechtání ultrazvukovým pískáním. Vědci, kteří se snaží odhalit, jak se smích vyvinul, se dosud zaměřovali hlavně na mimiku zvířat, méně pozornosti bylo věnováno zvukové stránce smíchu. Lidský smích se ve srovnání s lidoopy stal rychlejším a složitějším, přičemž jeho zvuk se liší podle kontextu – od zdvořilého zasmání mezi kolegy po upřímný smích s blízkými přáteli. „Řekla bych, že jsme mistry smíchu,“ dodala De Gregorio, jejíž zjištění byla publikována v časopise Communications Biology.

Brittany Florkiewicz, která studuje komunikaci zvířat na Lyon College a do nového výzkumu se nezapojila, uvedla, že zjištění studie dávají smysl a poukazují na potřebu dalšího zkoumání. Ráda by slyšela srovnatelné nahrávky jiných zvířat s hravou mimikou, jako jsou psi, koně a kočky. To by mohlo přinést více informací o tom, jak se smích vyvinul, a pomohlo by „pochopit, co nás činí jedinečně lidskými, ale také co je podobné mezi lidmi a jinými zvířaty.“

Studium původu smíchu se může zdát zvláštní, ale je to jeden z aspektů lidské komunikace, který může pomoci pochopit ostatní – včetně toho, jak jsme se naučili mluvit. Jelikož se zvuky nefosilizují, vědci využívají dostupné důkazy k tomu, aby krok za krokem vystopovali tuto evoluční cestu.