Od roku 1982 na mistrovství světa ve fotbale vítězí výhradně demokratické státy

Fotbal je často označován za „nejdemokratičtější sport“ díky své globální přitažlivosti a popularitě napříč společenskými vrstvami. Otázkou však zůstává, zda se toto tvrzení vztahuje i na samotný turnaj mistrovství světa, který se koná každé čtyři roky.

Fotbal je často označován za „nejdemokratičtější sport“ díky své globální přitažlivosti a popularitě napříč společenskými vrstvami. Otázkou však zůstává, zda se toto tvrzení vztahuje i na samotný turnaj mistrovství světa, který se koná každé čtyři roky. Historie ukazuje, že autoritářské vlády v minulosti turnaj zneužívaly k posílení svých režimů, například fašistická Itálie v roce 1934 nebo argentinská diktatura v roce 1978, které využily vítězství k odvrácení pozornosti od represí.

Politologové se proto zaměřili na to, jak se v průběhu času dařilo zemím s autoritářskými a demokratickými režimy na mistrovství světa. Pro analýzu 22 minulých turnajů (1930–2018) použili data Polity, která hodnotí koncentraci moci v politickém systému, a pro turnaje od roku 1974 do 2026 také žebříčky neziskové organizace Freedom House, která sleduje stav občanských a politických práv.

V prvních turnajích (1930–1962) se svobodným zemím nedařilo nijak zvlášť. Mezi vítězi byly dvě autoritářské země (Itálie 1934, 1938), tři anokratické (Uruguay 1930, 1950 a Brazílie 1962) a pouze dvě demokratické (Západní Německo 1954 a Brazílie před diktaturou 1958). Situace se však výrazně změnila od roku 1966. Od té doby zvítězily pouze dvě autoritářské země (Brazílie 1970 a Argentina 1978), přičemž Argentina byla poslední autoritářskou zemí, která turnaj vyhrála.

Pozoruhodné je, že všech deset vítězných zemí v letech 1982 až 2018 byly demokracie. Navíc všichni finalisté od roku 1962 byli rovněž demokratické státy. Celkově data Polity za období 1930–2018 ukazují, že 71,4 % účastníků finálových zápasů tvořily demokracie, zatímco autoritářské země představovaly méně než 20 % a anokracie 9,5 %. Při použití indexu Freedom House od roku 1974 tvořily svobodné státy 23 z 26 účastníků finálových zápasů, tedy 88 % z celkového počtu, a získaly 11 titulů šampionů.

Tento trend odráží i celosvětový vývoj politických systémů. Zatímco v roce 1930 tvořily demokracie jen 21,7 % zemí světa, do roku 2018 se jejich podíl zvýšil na téměř 60 %. Pro nadcházející mistrovství světa v roce 2026, kde se představí 48 zemí, jsou demokracie opět favorizovány. Z 11 nejvýše postavených zemí v žebříčku FIFA jsou všechny „svobodné“ a z 19 nejlepších zemí jsou všechny kromě dvou (Maroko a Ekvádor) svobodné nebo částečně svobodné. Naopak více než polovina z 11 nejníže postavených zemí jsou nesvobodné státy.

Data jasně ukazují, že demokracie jsou na mistrovství světa nadměrně zastoupeny a mají tendenci dosahovat lepších výsledků než autoritářské národy. V době, kdy autoritářské země využívají sport jako propagandistický nástroj a FIFA přivírá oči před porušováním lidských práv v hostitelských zemích, skutečnost, že demokracie na hřišti obvykle vítězí, představuje symbolické vítězství svobodných národů.