Marťanské domy z moči a bakterií: Vědci navrhují revoluční stavební metodu pro Rudou planetu

Výstavba obydlí na Marsu představuje obrovskou výzvu. Přeprava těžkých stavebních materiálů, jako je beton, přes celou sluneční soustavu je s dnešními technologiemi neproveditelná z fyzikálního i ekonomického hlediska.

Výstavba obydlí na Marsu představuje obrovskou výzvu. Přeprava těžkých stavebních materiálů, jako je beton, přes celou sluneční soustavu je s dnešními technologiemi neproveditelná z fyzikálního i ekonomického hlediska. Tým vědců však přišel s inovativním řešením, které nevyžaduje těžkou techniku – místo cihel navrhují poslat na Mars bakterie.

Nový návrh, publikovaný v časopise _Frontiers in Microbiology_, představuje plán pro takzvanou „biocementaci“ na Rudé planetě. Místo tradičních stavebních metod by se použil specifický koktejl mikrobů, který by volný marťanský prach, známý jako regolit, spojil do pevných a odolných struktur.

Podrobná analýza marťanského regolitu ukázala, že ačkoliv je bohatý na oxid křemičitý a železo, postrádá oxid vápenatý, nezbytný pro výrobu standardního portlandského cementu. Bez velkého množství oxidu vápenatého nelze na Marsu vyrobit pozemský beton. Právě zde přicházejí na řadu mikroby.

Klíčovou roli hraje bakterie _Sporosarcina pasteurii_, která je známá svou ureolytickou schopností. Když se jí dodá močovina (sloučenina, která je pohodlně obsažena v lidské moči) a vápník, spustí chemickou reakci, při níž se vysráží uhličitan vápenatý. Tento přírodní cement by pak spojil volné částice marťanské půdy a ztvrdil je do pevné hmoty.

Bakterie však potřebují kyslík a živiny, kterých je na Marsu nedostatek. Proto do hry vstupuje druhý mikrob, _Chroococcidiopsis_. Tato sinice je extrémofil, který prosperuje v pouštích a dokáže přežít radiaci, jež by zahubila méně odolné organismy. V bioreaktoru, který vědci navrhují, by tato sinice využívala sluneční světlo a oxid uhličitý k fotosyntéze, čímž by produkovala kyslík a cukry, které stavební bakterie potřebují k přežití. Jedná se o mikroskopický symbiotický kruh: sinice zajišťují životní podporu, ureolytické bakterie provádějí stavební práce a astronauti dodávají močovinu.