Průlom v léčbě anorexie: Mezinárodní tým expertů identifikoval klíčové biologické markery pro včasnou a cílenou terapii

Mezinárodní federace společností pro biologickou psychiatrii (WFSBP) dosáhla konsenzu ohledně kandidátních biomarkerů pro mentální anorexii a zveřejnila zásadní prohlášení.

Mezinárodní federace společností pro biologickou psychiatrii (WFSBP) dosáhla konsenzu ohledně kandidátních biomarkerů pro mentální anorexii a zveřejnila zásadní prohlášení. Vedoucím autorem tohoto konsenzuálního prohlášení, publikovaného v časopise The World Journal of Biological Psychiatry, je Dr. Hubertus Himmerich z King's IoPPN, konzultant psychiatr a člen týmu NIHR Maudsley BRC zaměřeného na obezitu a poruchy příjmu potravy.

Na prohlášení se podíleli také profesorka Janet Treasure, Dr. Johanna L. Keeler, Rebecca Morris a Namrata Dhopatkar. Mezinárodní pracovní skupina se skládala z 53 předních odborníků na poruchy příjmu potravy z Afriky, Asie, Austrálie, Evropy a Ameriky. V dokumentu vědci podrobně popsali a vysvětlili různé biologické ukazatele, které pomáhají lépe porozumět mentální anorexii. Mezi ně patří fyzické znaky jako tělesná hmotnost a zdraví srdce, klinické laboratorní parametry, například bílé krvinky, molekulární markery včetně genetických, markery související s mozkem, jako je objem mozku, a také data ze chytrých telefonů pro sledování chování.

V posledních letech roste povědomí o biologických faktorech spojených s mentální anorexií a jejích fyzických zdravotních důsledcích. Poprvé navrhla pracovní skupina WFSBP komplexní seznam biomarkerů, aby odborníci pracující s poruchami příjmu potravy mohli tyto faktory hodnotit a dále zkoumat. Dr. Himmerich uvedl, že toto konsenzuální prohlášení syntetizuje současný výzkum biologických markerů mentální anorexie. Silný soubor důkazů, zahrnující genetiku, epigenetiku, gastroenterologii, endokrinologii a neurovědy, silně podporuje biologický základ této poruchy. Práce zkoumá klinický význam procesů, jako je syntéza metabolismu tuků, role střevního mikrobiomu a produkce protilátek imunitním systémem, které chybně napadají hormony regulující chuť k jídlu. Nakonec nastiňuje strategické směry pro budoucí biologický výzkum v této oblasti.

Mezi klíčová zjištění, která jsou v prohlášení zahrnuta a diskutována, patří genetický výzkum podporující názor, že mentální anorexie je jak psychiatrickou, tak metabolickou poruchou. Epigenetický výzkum pak prokazuje souvislost mezi mentální anorexií a narušením rovnováhy cholesterolu a syntézy tuků, narušenou signalizací přes buněčné membrány a onemocněními pojivové tkáně. Studie také ukazují, že narušení mikrobiomu, změny v produkci protilátek a abnormální sekrece molekul regulujících aktivitu imunitního systému hrají významnou roli ve vývoji mentální anorexie. Chytré telefony navíc nabízejí cenný přístup k zaznamenávání užitečných digitálních biomarkerů pro diagnostické a terapeutické účely.

Autoři doufají, že díky tomuto konsenzuálnímu prohlášení a navazující práci budou biologické markery schopny pomoci lékařům včas odhalit anorexii a poskytnout personalizovanější, cílenější a bezpečnější léčbu.