Jak Římané stavěli své proslulé rovné silnice? Klíčem byly tři měřicí nástroje

Starověcí římští inženýři vybudovali rozsáhlou síť silnic, která se táhla napříč Evropou, severní Afrikou a částmi Blízkého východu.

Starověcí římští inženýři vybudovali rozsáhlou síť silnic, která se táhla napříč Evropou, severní Afrikou a částmi Blízkého východu. Tento komplexní silniční systém byl klíčový pro cestování a obchod v Římské říši a mnohé z těchto staletí starých cest si získaly pověst mimořádně rovných, ačkoliv ne všechny takové byly.

Příkladem je Via Appia (Appiova cesta), která spojovala Řím s přístavem Brundisium v jižní Itálii. Měřila přes 500 kilometrů a značné části byly rovné. Další římská silnice, Stane Street v jižní Anglii, byla postavena pro spojení Londýna s Chichesterem. Většina této cesty, která se táhne zhruba 92 kilometrů, je rovná. Rovné římské silnice existovaly i na Blízkém východě, včetně pobřežní cesty z Antiochie v Turecku do dnešní Gazy. Nedávný mapovací projekt dokázal zmapovat přibližně 300 000 kilometrů silnic a pravděpodobně jich je ještě více neobjevených.

Jak se ale Římanům dařilo vyhnout se zbytečným zatáčkám a zajistit tak rovné cesty? Odpověď pravděpodobně spočívá ve třech geodetických nástrojích, které Římané používali.