Vědci objevili překvapivý způsob, jak čistit ropné skvrny: Pomoci mohou gigantická ohnivá tornáda

Oceány čelí neustálým výzvám, mezi které patří plastové znečištění, splašky a samozřejmě ropné skvrny, které způsobují značné škody mořskému prostředí. Pro záchranné týmy představují ropné skvrny složité dilema: nechat ropu rozptýlit, nebo ji zapálit?

Oceány čelí neustálým výzvám, mezi které patří plastové znečištění, splašky a samozřejmě ropné skvrny, které způsobují značné škody mořskému prostředí. Pro záchranné týmy představují ropné skvrny složité dilema: nechat ropu rozptýlit, nebo ji zapálit? Kontrolované spalování na místě sice může zpomalit šíření a odstranit surovou ropu, ale má i své nevýhody, jako je hustý černý kouř, toxické saze a lepkavý kal nespáleného materiálu.

Vědci však možná našli radikální řešení těchto problémů: gigantická ohnivá tornáda. Na rozdíl od tradičních technik zapalování ropy se plameny těchto ohnivých vírů šíří vzhůru, nikoli do stran. Vzniklý vír funguje jako přirozený „supercharger“, nasává kyslík a pohání tak žhavější a účinnější spalování, které dokáže ropné skvrny odpařit dříve, než se vsáknou do sedimentů nebo pohltí mořské biotopy. „Je to poprvé, co někdo uvažoval o použití ohnivých vírů pro sanaci ropných skvrn, a je to skutečně jen začátek,“ vysvětluje Elaine Oran, letecká inženýrka z Texas A&M University a jedna z autorek studie. Cílem je využít chaotickou povahu ohnivých vírů jako silný a přesný nástroj pro obnovu, který ochrání pobřeží, mořské ekosystémy a životní prostředí jako celek.

Tato technika by v budoucnu mohla pomoci zmírnit dopady rozsáhlých událostí, jako byla havárie Deepwater Horizon v roce 2010, kdy exploze ropné plošiny vedla k nejhoršímu úniku ropy na moři v historii. Tato událost si vyžádala životy 11 lidí, způsobila úhyn milionů mořských živočichů a zničila mořské ekosystémy, což vyvolalo kaskádu nepříznivých dopadů pociťovaných i o více než deset let později. Vědci již dříve prokázali účinnost ohnivých vírů, avšak v menších laboratorních podmínkách. Tato nová studie podrobně popisuje první rozsáhlé posouzení škálovatelnosti a účinnosti pro aplikace sanace ropných skvrn.

Výzkumníci, podporovaní Úřadem pro bezpečnost a vymáhání ochrany životního prostředí (BSEE), který byl založen v roce 2011 po katastrofě Deepwater Horizon, provedli několik terénních testů. Použili bazén o průměru 1,5 metru pokrytý surovou ropou a obklopený třemi 5 metrů vysokými stěnami. Porovnávali účinnost vertikálně hořících ohnivých vírů s konvenční metodou spalování na místě – horizontálně hořícími ropnými bazény – za různých větrných podmínek. Zjistili, že ohnivé víry někdy hoří čistěji a úplněji, s téměř dvojnásobnou výškou plamene a lepší schopností přenášet teplo přes ropné skvrny. Víry mohou také dosáhnout vyšších teplot, přibližně 1 000 stupňů Celsia, ve srovnání s přibližně 700 stupni Celsia u ropných bazénů. Celkově ohnivé víry vykazují potenciál zvýšit rychlost spalování až o 40 procent, snížit emise sazí až o 40 procent a dosáhnout až 95procentní spotřeby paliva.