Nečestnost ve vztazích: Kodaňská studie ukazuje, kdy může paradoxně pomoci a kdy škodí

Nečestnost v romantických vztazích je komplexní jev, který se projevuje v mnoha formách, od „nevinných“ bílých lží až po nevěru.

Nečestnost v romantických vztazích je komplexní jev, který se projevuje v mnoha formách, od „nevinných“ bílých lží až po nevěru. Nový výzkum z Kodaňské univerzity ukazuje, že zatímco nečestnost mezi partnery často podněcuje nedůvěru a zášť, v některých případech může paradoxně pomoci párům řešit problémy a posílit jejich pouto.

Většina lidí se shodne, že upřímnost je základem zdravého romantického vztahu. Přesto jen málokdo může říci, že v určitém okamžiku nezatajil informaci, neřekl bílou lež nebo se nevyhnul obtížné pravdě s partnerem. Doktorská práce Rachele Mazzini z Kodaňské univerzity, založená na třech studiích kombinujících kvalitativní rozhovory, rozsáhlé průzkumy a denní záznamy od párů, identifikuje typy nečestnosti, které se mezi romantickými partnery vyskytují, a naznačuje, proč nečestnost nemá vždy stejné důsledky.

Výzkum ukazuje, že nečestnost často vede k pochybnostem a nedůvěře, které jsou pro vztah škodlivé. Zároveň však má potenciál stát se příležitostí k učení a růstu. Je důležité si uvědomit, že nečestnost se neděje ve vakuu, ale je zakotvena v dynamice konkrétního vztahu a často je výsledkem opakujících se vztahových vzorců, nikoli izolovaných činů.

V jedné ze studií, publikované v časopise Personal Relationships, vědci požádali 656 amerických účastníků, aby popsali incident zahrnující nečestnost s jejich současným nebo bývalým partnerem. Na základě analýzy odpovědí se jim podařilo vytvořit komplexní rámec pro pochopení nečestnosti v romantických vztazích, který podrobně popisuje formy, obsah, dominantní motivy a důsledky nečestnosti. Tento rámec pomohl identifikovat vzorce, které se objevují, když jsou partneři k sobě nečestní.

Jedním z běžných vzorců je takzvaný „začarovaný kruh“, kdy účastníci popisují, jak se za nečestnost partnera mstí vlastní nečestností – a naopak – nebo jak musí být nadále nečestní, aby zakryli předchozí lež. Dalším vzorcem je „pomalé hoření“, kdy účastníci uvádějí, že nečestnost vůči partnerovi je zpočátku vzrušovala, ale postupem času se u nich rozvinuly pocity studu a viny. To negativně ovlivnilo jak jejich vlastní, tak partnerovo blaho. Identifikace těchto vzorců může být užitečná pro terapeuty pracující s páry.

Rámec nečestnosti rozlišuje mezi různými formami (aktivní podvod, lež, zatajování informací, nevěra), obsahem (finance, sexualita, místo pobytu) a dominantními motivy (sebeochrana nebo údajná ochrana partnera). Dále zkoumá důsledky pro vztah, jako je narušená důvěra, rozchod nebo pozitivní zkušenost vedoucí k učení.

Lidé často předpokládají, že nečestnost je vždy destruktivní. Zjištění však naznačují, že některé formy takzvané prosociální nečestnosti mohou fungovat jako způsob udržení vztahu, například vyhýbáním se zbytečným konfliktům nebo emoční újmě. Nečestnost může být dokonce klíčovým zlomovým bodem pro pár, který je probudí a přiměje k řešení problémů, které by jinak neřešili.