Webbův teleskop odhalil slané mraky na záhadné „růžové planetě“ GJ504b

Vědci s pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba prozkoumali záhadný objekt GJ504b, přezdívaný „růžová planeta“, a odhalili překvapivé složení jeho atmosféry.

Vědci s pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba prozkoumali záhadný objekt GJ504b, přezdívaný „růžová planeta“, a odhalili překvapivé složení jeho atmosféry. Tento obří svět, který může být masivní planetou nebo hnědým trpaslíkem, se nachází necelých 60 světelných let od Země a obíhá hvězdu podobnou našemu Slunci v obrovské vzdálenosti, více než 40krát větší než je vzdálenost Země od Slunce.

GJ504b je přibližně o 10 procent menší než Jupiter, ale zároveň 25krát hmotnější. Je relativně chladná, s teplotou kolem 290 stupňů Celsia, a její stáří se odhaduje na 2,5 až 4,5 miliardy let. Nová studie, založená na simulacích a spektrálních datech z Webbova teleskopu, ukázala, že v její atmosféře se vznášejí slané mraky, pravděpodobně složené z chloridu draselného nebo sulfidu zinečnatého. Tyto mraky jsou klíčové pro vysvětlení pozorovaného spektra objektu, což je objev, který dosud nebyl u žádného jiného tělesa zaznamenán.

Kromě slaných mraků vědci v atmosféře GJ504b detekovali také směs vody, oxidu uhelnatého, metanu, amoniaku a sirovodíku. Profil těžkých prvků (vše kromě helia) naznačuje obohacení uhlíkem, kyslíkem a možná i sírou, podobně jako u Jupiteru. Toto zjištění naznačuje, že GJ504b se pravděpodobně zformovala jako planeta z protoplanetárního disku plného trosek, spíše než jako „nepovedená hvězda“. Tato práce představuje významný milník v používání Webbova teleskopu a pokročilých modelovacích technik k odhalování tajemství chladných a obtížně pozorovatelných objektů v kosmu, což otevírá nové možnosti pro budoucí výzkum vzdálených světů.